Bylo deset hodin dopoledne, den po prvním zápasu Philadelphie ve druhém kole Stanley Cupu proti Montrealu, když se Prospal se spoluhráčem Jaroslavem Modrým loudal do kabiny.
"Chvilku počkejte, kluci. Jenom se převlíknu a hned přijdu," houkl před dveřmi do kabiny v montrealské aréně Bell centre, na hlavě nezvykle dlouhé vlasy a na tvářích plnovous.
A ačkoli na první pohled vypadal vyrovnaně a klidně, během rozhovoru bylo poznat, jak se trápí.
"Strašně mi chybí děti, jsou to naše sluníčka. S manželkou navíc máme vynikající vztah a jsme zvyklí spolu trávit hodně času. Když vás potom takhle rozdělí, nejste na to připravení. Teď myslím jenom na ně," vykládal Prospal smutným hlasem.
Co vás ve chvílích, kdy jste sám na hotelu, napadá za myšlenky?
Že závidím klukům, kteří jedou po tréninku domů a můžou se pomazlit s dětma. Strašně moc se těším, až tohle skončí a budu moct odvézt Vašíka do školy a Verunku do školky.
Proč jste se rozhodl, že budete ve Philadelphii sám?
Dohodli jsme tak s ženou. Vašíček chodí v Tampě do školy a potřebuje dodělat první ročník.
. Prospal na MS?Pokud Philadephia Flyers vypadne ze Stanley Cupu, může se stát Václav Prospal posilou českého národního týmu pro světový šampionát, který se hraje v Kanadě. Co na to samotný hráč? "S trenérem Hadamczikem a manažerem Kusým jsem domluvený tak, že až taková situace nastane, zavoláme si a pobavíme se. To jsme si řekli asi čtyři zápasy před koncem základní části NHL, od té doby jsme spolu nemluvili," říká Prospal. Víc však prozradit nechce. "Asi ani nebudu mít čas sledovat, jak si reprezentace vede, protože v Americe o mistrovství nic nevědí. Navíc budeme hrát pořád zápasy, takže se dozvím akorát to, co se dočtu od vás na internetu." |
Během dne si voláme pravidelně. Komunikace tam sice je, ale vůbec se to nedá srovnat s tím, kdybych mohl být s rodinou doma. Stalo se. Člověk si myslí, že ho budou trejdovat, když hraje špatně, jenže v mém případě to bylo naopak. Čím líp mi to šlo, tím víc mužstev o mě mělo zájem. Měl jsem smůlu, že jsem ve smlouvě neměl klauzuli a zákazu výměny. Proto mě Tampa poslala tam, kdo ji dal nejvíc.
Takže až budete podepisovat novou smlouvu, určitě si dáte pozor.
Tohle už bych nikdy nechtěl zažít. Ať už kvůli dětem a manželce, tak i kvůli sobě. Vyměnit vás samozřejmě můžou, i když máte ve smlouvě tu klauzuli, ale nejdřív s vámi musí mluvit a vy s trejdem musíte souhlasit. Neberou vás pak jako kus nábytku. Můžu být ale rád, že nejsem zas tak daleko od Tampy. Letadlem jste ve Philadelphii za dvě a půl hodiny.
Kolikrát za vámi už byla rodina?
Manželka už třikrát, ale děti jenom jednou. Přiletěly na tři dny, protože měl Vašík prodloužený víkend. Bylo krásné všechny vidět, ale na druhou stranu jsme zrovna v těch třech dnech měli dva zápasy... Ale zase jsem malýho mohl vzít s sebou na zimák, kde byly ostatní děti, takže si vyhrál.
Stýská se vám po rodině, jak se v takových chvílích dokážete soustředit na hokej?
Každý člověk je jiný, jeden to bere tak, druhý jinak. Ale když začíná zápas, tak mám v hlavě jenom hokej. Na druhou stranu nezastírám, že mi rodina chybí. Honza Hlaváč zažil to samé, akorát jeho Nashville už vypadl. Tohle je taková stinná stránka mé práce.
Jaký byl vlastně návrat do Philadelphie, kde jste si prošel začátky v NHL?
Z Tampy se mi vůbec nechtělo, byl jsem tam maximálně spokojený. I výsledky na ledě to prokazovaly. A když už mě vyměnili, bylo bezvadné, že jsem šel někam, kde to znám. Ale pořád jsem tady jenom jako renťák. Taková náplast. Kdyby se tehdy Philadelphii nezranili nějací hráči, nikoho by nepotřebovala. S Jardou Modrým to tak bereme. Oběma nám končí smlouva a ani jednomu nenabídli prodloužení.
A jak vnímáte fakt, že další postup ve Stanley Cupu by znamenal další týdny odloučení?
Pamatuju si na první sezonu. V roce 1997 jsme se dostali do finále, Detroit nás porazil 4:0 na zápasy a staří hráči plakali. Mně bylo tenkrát 21 a říkal jsem si, co se děje. Dneska už to vím. Během kariéry máte málo šancí získat Stanley Cup a je strašně málo hráčů, kterým se to povede víckrát. Já sám jsem od té doby nebyl dál než ve druhém kole. Pro mě to je šance.
Takže se dá říct, že byste těch pár týdnů ještě obětoval?
No tak samozřejmě. Vašíka už hokej zajímá a pořád se manželky vyptává. Jemu by můj úspěch dělal radost, je rád, když vyhráváme.
Naposledy jste však ztratili vítězství v Montrealu. Jak jste vůbec spokojený s novými spoluhráči v útočné formaci?
Když jsem přišel, první zápasy to nebylo nic moc. Pak mě dali k Brierovi, to je velice dobrý a technický hokejista. Hraje evropským stylem a dokážeme si přihrát. A když k nám přidali Scotta Hartnella, bylo to fantastické.
Jenže po postupu přes Washington vás trenér rozdělil.
Jsem z toho zklamaný, protože jsme si dokázali vyhovět. Hartnell je bijec, který nám dělal prostor a myslím, že nás hodně chybí. To se potvrdilo ve čtvrtek, protože naše lajna moc účinná nebyla.
Zdůvodňoval vám trenér, proč Hartnela nahradil Lupulem?
Ne. Aspoň teda ne mně.
Jak si tedy jeho krok vysvětlujete?
Nijak, nerozumím tomu. Ale jestli to bude takhle dál pokračovat, tak bych se ho na to rád zeptal.
