"Je to změna," přiznal třiatřicetiletý útočník pro list Morning News. "A mám tu klidnější život."
Dřív, ve Philadelphii a za New York Rangers, se upíraly zraky především na něj. Naposledy v rodném Torontu ho zase brali spíš jako zbloudilého syna, jemuž se splnil dětský sen zahrát si za Maple Leafs. V Dallasu jsou očekávání odlišná.
"Nemusí být středem všeho. Nikoho tu nestaví nad druhého," řekl veterán Mike Modano.
Lindros byl hvězdou od juniorských let. První biografie o něm vyšla, když mu bylo teprve osmnáct. Říkali mu "Ten příští". Měl se stát nástupcem Wayna Gretzkého.
Ale dlouho byl Lindros vzpomínán spíš jako hráč, který umí počítat peníze a jenž jako první a jediný odmítl v NHL nastoupit za klub, který ho draftoval. V roce 1991 coby jednička výběru odbyl Quebec Nordiques. Poštval proti sobě celou frankofonní Kanadu. Svůj krok vysvětloval jazykovou bariérou a vysokými daněmi.
Ještě než nastoupil do NHL, oblékl dres s javorovým listem při Kanadském poháru a na olympiádě v Albertville 1992. Do ligy naskočil až poté, co si trucováním vynutil výměnu do Philadelphie.
Eric LindrosV roce 1991 byl jedničkou draftu NHL. Vybral si ho Quebec, ale za tým odmítl hrát. Začal až v ročníku 1992–93. Působil ve Philadelphii, Rangers, Torontu, teď je v Dallasu. Držitel Hart Trophy pro nejlepšího hráče NHL sezony 1994–95. V produktivitě ho tehdy při rovnosti 70 bodů předčil díky vyššímu počtu gólů Jaromír Jágr. Získal zlato na olympijských hrách 2002, má stříbro ze zimních her v Albertville 1992. Jeho kariéru brzdila častá zranění a zdravotní potíže. |
Jeho Legie zkázy s LeClairem a Renbergem na křídlech se stala postrachem soupeřů. Po sezoně 1994–95, zkrácené výlukou na polovinu, získal Hart Trophy pro nejplatnějšího hráče NHL. Pouze jednou mu bylo dopřáno bojovat ve finále Stanley Cupu.
Detroit však v roce 1997 vyprovodil Philadelphii už po čtyřech zápasech. Jediným triumfem Erika Lindrose tak zůstává olympijské zlato ze Salt Lake City 2002.
Postava mamuta, zato křehké zdraví. Před sedmi lety Lindrosovi vysadila plíce. Měl problémy s koleny, osmkrát prodělal otřes mozku. Po tom posledním, před dvěma lety, mu doporučili hokeje nechat. "Můj čas se ještě nenaplnil," odmítl.
Zranění ho však brzdila dál. V minulé sezoně hrál jen 33 zápasů. Potom se stal volným hráčem. Před Torontem nebo Edmontonem dostal přednost Dallas, kde trénuje bývalý spoluhráč Dave Tippett. Lindros, který vydělával i šest milionů dolarů ročně, se spokojil s částkou 1,5 milionu. Přilepšit si však může na bonusech.
Ze středu útoku se přesunul na pravé křídlo. O minulosti nemluví, ale hraje jako znovuzrozený. Obrátil hodiny a vrací se proti času. Po 15 zápasech se dělil o čelo bodování mužstva s Modanem. "Po všem, co prodělal, má větší hlad dostat se na úroveň, kam patří. A taky chce ještě něco dokázat," míní Modano.
