Na pevné zdraví neměl během své kariéry zrovna štěstí. Navíc většinou šlo o kuriózní zranění.
Tak třeba v říjnu 2016 inkasoval tak tvrdou ránu do masky, až mu z ní vypadly dva zuby. Umělé. Tahle momentka totiž nebyla pro Bishopa novinkou, o chrup přišel v různých situacích dokonce několikrát.
„Byl schopný zápas dokončit a musím říct, že chytal velice dobře,“ hlásil po nepříjemném incidentu bek Andrej Šustr, který tehdy s Bishopem hrál v dresu Tampy.
O rok později, už jako hráče Dallasu, zradila maska více než dvoumetrového gólmana znovu, to když mu puk rozpáral obočí. Už dříve jej zasáhl hokejkou do oka Tomáš Hertl. „Myslel jsem, že jsem o něj přišel,“ říkal Bishop.
Jenže všechny zmíněné trable měly jedno společné: Bishopa nezastavily.
Dlouhán odolával, chytal i přes bolest. Během loňského tažení vyřazovacími boji, ve kterých Dallas dokráčel až do finále, si však poranil meniskus, což byla předzvěst konce.
Poslední zápas v NHL končil pro Bishopa neslavně. Ve druhém kole play off naskočil do pátého zápasu série proti Coloradu, jenže brankoviště opouštěl už po necelých čtrnácti minutách po čtvrtém inkasovaném gólu. Od té doby si v nejprestižnější soutěži už nezachytal. A další starty ani nepřidá.
Tréninky ano, ale zápasy? Nejde to, bohužel
Bishop podstoupil operaci a bylo jasné, že rekonvalescence bude dlouhá. Loni v říjnu jej Stars umístili na listinu dlouhodobě zraněných hráčů, ze které se už nedostal.
Není to tak, že by vůbec nemohl na led. S Dallasem v poslední době pravidelně trénoval a během přípravy se počítalo s tím, že se během sezony opět naplno zapojí.
Už to ale nebyl ten stejný Bishop.
Herní pauza se zákonitě musela projevit. Bolestivé koleno už trojnásobnému finalistovi hlasování o Vezinovu trofej pro nejlepšího brankáře NHL nedovolí chytat naplno, přestože by dobrosrdečný Američan hrozně moc chtěl.
Dallas využil možnosti, která u hokejistů s dlouhodobým zraněním existuje, a poslal Bishopa do nižší AHL, aby si vyzkoušel zápasovou zátěž. Tahle epizoda ale nakonec trvala jen jedno utkání.
Výsledek? Bishop v brance Texas Stars inkasoval v noci na pátek osm gólů a měl okamžitě jasno: Končím!
„Jeden zápas stačil, aby dokázal říct, jak na tom je. Cítil se nejlépe za dlouhou dobu, tak to chtěl vyzkoušet. Během tréninkového kempu jsme mu chtěli dát šanci, ale tenkrát se k tomu ještě neodhodlal. Chtěl být pořádně připravený, takže jsme vyčkávali. Zkusil to, ale teď je jasné, že mu zdraví prostě nedovolí hrát,“ pronesl Jim Nill, generální manažer Dallasu.
Gólmanská elita. Jen trofej chybí
Bishopova cesta na výsluní nebyla jednoduchá. Vlastně se ukázala jako dost komplikovaná. V roce 2005 si jej St. Louis na draftu vybralo ve třetím kole, na pořádnou šanci si však počkal osm let.
V dresu Blues naskočil jen do šesti zápasů, než jej klub poslal výměnou za volbu ve druhém kole draftu do Ottawy. Jenže ani v Kanadě příliš nepochodil, po 23 utkáních následoval další trejd.
Tentokrát už to byla trefa.
Během necelých pěti sezon v Tampě se nesmazatelně zapsal do klubové historie. Jen měl trochu smůlu, že po něm nastoupil mezi tyče Andrej Vasilevskij a většinu jeho rekordů bleskově přepsal...
Bishop dotáhl Lightning v roce 2015 až do finálové série, pohár ale nad hlavu nezvedl. Prsten pro vítěze NHL mu chybí, i v Dallasu z toho totiž bylo „jen“ finále. Vezinova trofej mu třikrát relativně těsně unikla.
„Ve finále jsme byli tehdy díky němu,“ sdělil Rick Bowness, současný kouč Dallasu, který dělal v Tampě během Bishopova působení asistenta. „Pokud má formu, patří mezi tři nejlepší gólmany v lize. Jsem zničený z toho, že už si nezachytá, protože moc dobře vím, jak by si přál ještě hrát.“
Minimálně jedno pozitivum ale Bishopův konec pro Dallas přeci jen má, po finanční stránce se klubu totiž poměrně výrazně uleví. Pět milionů ročně, které vytáhlý brankář pobíral, se během dlouhodobého zranění nezapočítávalo do platového stropu.
Kdyby opět naskočil do hry, měli by Stars rázem problémy. Vedení by si zřejmě nedrželo čtyři gólmany na NHL úrovni, rozloučit by se tak muselo buď se zkušeným Bradenem Holtbym, spolehlivým Antonem Chudobinem, nebo nadějným Jakem Oettingerem, který si v probíhající sezoně drží úspěšnost zákroků přes 95 procent. A to jsou naprosto elitní čísla.
V létě mohl Bishop zamířit do Seattlu, nově vzniklý klub si ho však v rozšiřovacím draftu nevybral. O pět měsíců později končí účastník dvou světových šampionátů a Světového poháru trochu neslavně kariéru.
Do statistik NHL se však zapsal významně: 413 zápasů v základní části, 222 vítězství, 33 čistých kont. K tomu kariérní úspěšnost přes 92 procent, což ho řadí mezi top pětku brankářů v historii.
