„Co naplat – nu, nemělo to být,“ píší v trpké deziluzi Národní listy 24. března 1912.
Den poté, co kongres federace – tehdy ještě známé pod zkratkou LIHG (Ligue Internationale de Hockey sur Glace) – v Bruselu rozhodl, že se odehraný evropský šampionát stává nadobro neplatným.
Ten poprvé hostila Praha. Čeští hokejisté po výprasku na turnaji v Chamonix 1909 podivuhodně rychle vystoupali mezi evropskou elitu a teď obhajovali prvenství. Ačkoli ani neměli vlastní stát, teprve nedávno vyměnili míček za puk, potýkali se s častými oblevami a umělá lední plocha zůstávala v nedohlednu ještě po další dvě dekády
Přes to všechno by nedlouho před startem první světové války slavili další kontinentální titul. Nebýt nyní už 112 let starých událostí, které vyvrcholily až rezignacemi čelních představitelů českého i mezinárodního hokeje. Kvůli jednomu gólu v ohromně vyrovnaném přímém souboji o celkový triumf.
