Asi hodně štve, že jste ztratili vedení 3:1, že?
Oni měli spoustu šancí a klidně mohli vést. Samozřejmě stav 3:1 jsme měli ubránit, ale neudělali jsme to. Dostali jsme góly a udělali spoustu chyb v obraně.
Z čeho chyby pramení? Z nezkušenosti beků, o které často mluví trenér?
Těžko říct. Nepomáháme si. Jedna věc je, že nejsou zkušenosti, ale taky všude hrajeme jeden na jednoho. My se vůbec nezdvojujeme, nepomáháme si vzájemně. Jeden hráč hraje a čtyři na něj koukají. Tak se nedá hrát na žádné úrovni, protože se zbytečně nadřeš a nic z toho není.
Podobá se to porážce proti Norsku v roce 2010? Jaké je teď ponaučení?
Že hlavně musíme vyhrát další dva zápasy. A to je pozitivní věc! Protože vyhrajeme jedině, když se zmátoříme. I kdybychom totiž dneska nějakým způsobem vyhráli a hráli obdobně další zápasy, tak bychom se pak stejně sbalili a jeli domů. Je smutné to říkat, ale všechno zlé je k něčemu dobré. A jestli nás tohle neprobudí, pak už nic.
Budete mít proslov? Nebo jak můžete pomoct coby nejzkušenější hráč?
Ale my jsme si to všechno říkali už během zápasu, během třetin. Všude hrajeme s jedním hráčem, nepomáháme si. A když to neuděláme, nedá se hrát. Oni to naopak zdvojovali, tak měli všechny puky. Pokud se v tomto nezlepšíme - a je jedno, jestli jsi obránce či útočník - tak nebudeme přečíslovat soupeře. Ale k tomu musíme i víc bruslit!
Takže jde o herní problém, ne psychický.
Samozřejmě!
