"A já jsem za to ohromně šťastný," řekl nadšeně gólman po pátečním zápase s Dánskem, v němž stejně jako o den dřív Jakub Kovář udržel nulu.
Člověk se už nemusí stretovat, jestli se na mistrovství dostane, že?
Ano, jsem hrozně šťastný, že budu moct ty zápasy sledovat naživo. Budu klukům fandit a podporovat je v jakémkoliv stavu. Všichni tři brankáři jsme si sedli i z osobního hlediska, nebude mezi námi žádný problém. Já jsem se svou rolí spokojený, takže tam nebudu dělat žádné rozbroje.
Překvapilo vás, jak brzy trenér brankářskou nominaci zveřejnil?
Loni až do posledního turnaje v Brně nebyla nominace odtajněná, letos to přišlo dřív, až mě to zaskočilo. Lidi mi najednou začali psát, že mi gratulují k nominaci. A já jsem nevěděl, jestli jako k nominaci k tomu dnešnímu zápasu proti Dánsku... Až pak jsem se z internetu dozvěděl, že je nominace na MS takto daná.
A nastala radost.
Karty jsou rozdané. My teď budeme všichni mířit přípravu k mistrovství světa a k té naší roli. Budeme si navzájem fandit. A to je pro ten tým dobře, když se sejde taková parta brankářů.
Pojďme teď k zápasu s Dánskem. Chytal jste po měsíci, jak složité to bylo?
Ta doba bez zápasu byla docela dlouhá, takže jsem byl před utkáním docela nervózní. Nevěděl jsem, co od toho čekat. Nechtěl jsem hlavně na začátku pustit gól, protože to by Dány dostalo do zápasu. Kluci ale hráli neskutečně dozadu, lépe než včera, a tak je k ničemu za celé utkání nepustili. To se pak chytá celkem dobře.
Z čeho pramenil hlavní strach?
Je specifické, když člověk chytá v národním týmu. Chce se ukázat, je tam daleko víc tlaku, než když chytá ve svém klubu. Ale možná jsem se dostal pod tlak sám, jak jsem na to myslel, jak jsem se k tomu zápasu upínal. Protože já těch utkání v reprezentaci moc nemám (tři od začátku a hned dvě vychytané nuly), a tak je to pro mě vždycky svátek. Jsem rád, že to dobře dopadlo, ale musím přiznat, že jsem byl nervózní.
Navíc Dánové byli urputnější než ve čtvrtek.
No, spadnul mi kámen ze srdce. Do poslední chvíle jsem se snažil, aby tam nic nepadlo. Dánové chodili do brány, házeli tam puky, a tak se to mohlo odrazit někomu od nohou, což by nebylo veselé. Dneska navíc Dánové hráli lépe dozadu, nepouštěli nás do tolika šancí. Ale o to lépe jsme bránili, takže můžeme být spokojeni.
