"Pamatuju si na poslední zápas o bronz proti Švýcarům a teď nevím, jestli jsem gól dal, nebo na něj nahrával," usměje se.
Ve skutečnosti Eliáš zvyšoval ve 31. minutě utkání na 2:0, Češi nakonec vyhráli 4:0 a po olympijském triumfu v Naganu skončili třetí.
"Taky si vzpomínám, že jsem na šampionát přijel údajně jako posila, ačkoli jsem byl ještě mladý, a první zápas začal na střídačce. Byl jsem tehdy docela zklamaný," líčí třiatřicetiletý útočník, který bude na letošním mistrovství ústřední postavou výběru trenéra Hadamczika.
Jste na tuhle roli připravený?
Nejdůležitější je, abych nezměnil svůj přístup ke hře a ke spoluhráčům. Pro mě nebude nic nového, jestliže budu víc vytěžovaný. Na tlak jsem zvyklý. Mnohokrát jsem se ocitl ve všech možných situacích a pokaždé se k nim postavil správně.
Takže si asi lehce zvyknete na to, že s vámi trenér počítá podobně jako v New Jersey na pozici centra, že?
Dokážu se přizpůsobit. Každá výzva je pro mě super a rád se jí postavím. Máme tu spoustu kvalitních hráčů a pro nás je důležité, abychom využili jejich schopností. Jedině tak uspějeme jako tým.
Spoustu kluků jsem nepoznalPatrik Eliáš po prvním tréninku v národním týmu bez vytáček přiznal: "Spoustu kluků jsem vůbec nepoznal." První kroky k nápravě udělal hned v pátek v noci, když z New Jersey dorazil do montrealského hotelu Sheraton, kde reprezentace během přípravného kempu bydlí. "Myslím, že do party všichni rychle zapadneme. Je to tu fajn. Už jsem stačil poznat, že je tu spousta mladých a kvalitních hokejistů, tak doufám, že se dobře připravíme na šampionát a uděláme dobrý výsledek." |
A už definitivně platí, že je Patrik Eliáš centr?
Myslím, že ne. Zkoušíme si něco na tréninku, ale ještě nevíme, jak to bude fungovat v zápase. Budu hrát centra, nalevo a klidně i napravo, i když s tím nemám moc zkušeností. Pokud bude pan Hadamczik chtít, postavím se tam, kde bude potřeba.
Jak je pro vás těžké, zvyknout si na novou roli?
Těžké by to bylo, pokud bych si nerozuměl s klukama v pětce. Jenže tady jsou všichni do jednoho velmi chytří hráči. Jde jenom o to, abychom si vyhověli. Je to o komunikaci.
V útoku byste měl hrát s Alešem Kotalíkem a hlavně kamarádem Martinem Eratem. Jste v kontaktu?
Volal jsem si s ním předevčírem, jenom informativně. Chtěl jsem vědět, kdy přijede. Teď dolaďuje novou smlouvu v Nashvillu a objeví se tu v pondělí nebo v úterý. Myslím, že je to pro Nashville velmi důležitý hráč a dobrý kontrakt si zaslouží.
Uvědomujete si, že budete v národním týmu tři hráči původem z Třebíče?
To je neobvyklé. Takové malé město...
Pozná to mančaft?
To asi ne. S Leošem Čermákem se sice známe, ale dlouho jsme spolu nebyli v kontaktu. S Martinem Eratem se znám víc. Beztak tu mají převahu Budějovičáci. To je ta mafie, která to tu bude řídit.
Před týdnem jste ve Stanley Cupu vypadli s Rangers, jak se cítíte po prvním tréninku?
Je to znát. Nohy bolely, dech nezvládal, ruce mě moc neposlouchaly. Ale trénink byl docela kvalitní na to, že kluci v pátek celý den cestovali.
A už jste se s vyřazením smířil?
Určitě. Byla by blbost, abych teď přemýšlel o tom, co se stalo před týdnem. Je před náma důležitý turnaj a je potřeba, abychom se všichni soustředili na úspěch.
Ještě se díváte v televizi na Stanley Cup?
Kupodivu ano, protože když vypadneme, většinou ztrácím zájem. V pátek jsme byli s klukama na večeři a dívali jsme se na Rangers v Pittsburghu. Byl to kvalitní hokej, padalo hodně gólů.
A fandil jste někomu?
Abych řekl pravdu, tak Washingtonu, protože hrál fantastický hokej. Měli tam spoustu mladých kluků a opravdu to z jejich strany bylo pohledné. Přál jsem jim, aby postoupili. Bohužel to nevyšlo.
A když se díváte na Rangers, jsou ve vás ještě emoce?
Ani ne. Člověk je samozřejmě zklamaný, ale to je tak všechno. I prohry k hokeji patří.
Část národního týmu se chystá na sobotní zápas Montreal - Filadelfie, půjdete taky?
Určitě ne. Myslím, že se spíš půjdou podívat kluci z Evropy, protože to pro ně bude velký zážitek. Zvlášť tady v Montrealu, kde je fantastická atmosféra.
