Nejdříve spolu, teď proti sobě

P e t r o h r a d (od zvláštního zpravodaje iDNES) - Halou duní "Nad Tatrou sa blýská…", na stožár stoupá slovenská vlajka. Za čtyři hodiny se arénou nese "Kde domov můj…," fandové sledují vlajku českou. Před pár lety bojovali ve stejném dresu, v neděli se v nemilosrdném boji poperou o světový titul. "V turnaji prostě zůstali dva nejlepší týmy," usmívá se kouč Augusta, "kdyby si na to ale někdo před šampionátem vsadil, hodně by prodělal." Slováci nikdy na žádné vrcholné akci český tým neporazili, budou ohromně motivovaní. "Já se stejně ničeho nebojím," říká Augusta.

Po vítězném zápase nad Finskem se útočník Kapuš na chvíli zamyslel a pak spustil: "Kdybych si mohl vybrat, tak bych radši hrál proti Česku. Abychom už ho mohli konečně porazit." Poslední měření sil pro ně nedopadlo dobře, v kvalifikační skupině skončilo utkání debaklem 2:6. "Moc doufám, že se nám podaří sérii protáhnout," burcuje svalnatý bek Buzek, "oni ale budou hrozně nabuzení." Strach nemá ani šéf střídačky, v jistou pomoc ale věří. "Jestli se na nás Bůh dívá a vidí, jak pracujeme a dřeme, tak nám úspěch dopřeje," říká Augusta.

Hráči už mají za sebou osm utkání, přichází únava. "Turnaj je hodně vyčerpávají, do neděle se ale určitě dáme do pořádku," slibuje Buzek. "Schází nám poslední krůček, uděláme maximum," doplňuje ho Tomáš Vlasák. Ze všech reprezentantů je cítit ohromné odhodlání, úspěch je žene dopředu. "Když už jsme se dostali až sem, tak chci zlato," netají David Výborný.