„Byl pořád neuvěřitelně vitální. Pamatuju si, že když jsem coby učitel ve sportovní třídě ráno na sedmou vodil kluky běhat v Jihlavě na Skalku, tak on už se tam oplachoval ve studené vodě ze studánky a rozcvičoval se,“ vzpomíná na svého bývalého trenéra další legenda jihlavské Dukly Jiří Holík. „Vždycky jsem mu říkal: Proboha, Stando, co už tady děláš? Já kdybych nemusel, tak ještě spím. A on se jen vždycky smál.“
Stanislav Neveselý. Pietní místo u Horáckého zimního stadionu v Jihlavě.
Příběh Stanislava Neveselého se začal psát v roce 1936 v malé vesničce Břilice u Třeboně. „V jižních Čechách je to samý rybník, zimy tam tehdy trvaly čtyři měsíce. A jelikož ve škole se moc neučilo, protože pořád byly uhelné prázdniny, tak jsme s klukama byli na ledě od rána do večera,“ vyprávěl v jednom ze svých mnoha rozhovorů.
Hrál a trénoval zároveň
K opravdovému hokeji se ale dostal až mnohem později. A protože myslel i na svoji budoucnost, rozhodl se studovat na Fakultě tělesné výchovy a sportu, kde v roce 1964 úspěšně promoval.
„To už si mě pak povolal pan trenér Pitner do Jihlavy, abych hrál a zároveň mu dělal asistenta. Teda jestli to vydržím,“ pokračoval ve vzpomínání na své začátky.
A Stanislav Neveselý to nejen vydržel, ale postupně začal do tehdejší přípravy jihlavských hokejistů vnášet nové moderní tréninkové prvky. A Dukla se i jeho zásluhou proměnila na perfektně seřízenou mašinu, která ze sebe sypala jeden mistrovský titul za druhým.
Zemřel Stanislav Neveselý. Hokejové Jihlavě pomohl k jedenácti titulům |
Z celkových dvanácti, které někdejší vojenský klub za dobu své historie posbíral, zažil Neveselý na pozici trenéra úctyhodných jedenáct!
„Vypadal vždycky klidně, ale jak ten vám uměl zařvat. Všichni jsme se v tu chvíli báli,“ vyprávěl bývalý skvělý obránce Jaroslav Benák. „Nikdy nezapomenu, jak jsem slavil narození syna. Praskla mi tehdy v ruce sklenička a já měl na dlani devět stehů. Standa se to tehdy domákl od našeho doktora a zavolal si mě k sobě. Povídá: Tak co, Jaroslave, všechno dobrý? Já na to, že jasně. A on najednou vypálil: Ukaž mi tu ruku!,“ popisoval celou situaci.
Jednou z ikon klubu byl Stanislav Neveselý. Od roku 1967 už se naplno věnoval trenérské kariéře. Následujících dvacet let strávil v Jihlavě.
Ani na vteřinu však trenéra nenapadlo, že by měl svého zraněného svěřence šetřit. „Zařval, že když můžu chlastat, můžu i trénovat. A já si vůbec netroufl mu odporovat,“ smál se při vyprávění Benák. „Tehdy mi ale do smíchu nebylo. Prosil jsem kluky, aby mi moc nepřihrávali, abych nemusel střílet. Jenže to bylo marný. Vzpomínám si, že mi tekly slzy, jak strašně to bolelo,“ dodal.
Sám Neveselý si podobné historky po letech také vybavoval, ovšem jedním dechem dodával, že to všechno dělal pro dobro svých svěřenců. „Říkal jsem jim: Vy blbci, když ze sebe neuděláte špičkového hráče teď v devatenácti, tak už to nikdy nedokážete,“ hlásil.
Legendární trenér československé hokejové reprezentace a Dukly Jihlava Stanislav Neveselý
Spoustu hráčů si pak s sebou vzal v osmdesátých letech i do reprezentace, která tehdy vozila medaile ze světových turnajů celkem pravidelně. A coby manažer byl potom Neveselý také u slavného zlata českých hokejistů na olympijských hrách v Naganu v roce 1998.
Na skvělého hokejového dirigenta bude zkrátka za tu spoustu let vzpomínat pěkná řádka hráčů. A mnohdy i s úsměvem.
„Vždycky, když skončily testy po letní přípravě v Dukle, tak na mě Standa křičel: „Ty vole, ty nesmíš jít rychle ani do kopce u Prioru, aby ses nezadýchal,“ vybavil si jednu z řady historek bývalý jihlavský útočník Augustin Žák. „Říkalo se o něm, že by dokázal rozhýbat i sochu, u mě jediného se mu to ale nepovedlo,“ culil se.
Jak budete vzpomínat na Stanislava Neveselého?odpovídají slavní hráči, které legendární kouč vedl Jiří Holík (79 let) Milan Chalupa (70) Oldřich Válek (62) František Vorlíček (76) |
