Proč jste v prvoligovém derby nezasáhl do hry?
Nevím. Netuším, proč mě asi Chomutov angažoval. Je to už čtvrtý zápas po sobě, co jsem nehrál ani minutu. Byl jsem napsaný jako třináctý útočník a nenaskočil ani na jedno střídání.
Jak se s tím srovnáváte?
Je to pro mě nová role. Ještě jsem to nezažil, ani v mládežnických celcích. Jsem trošku rozčarovaný. Ano, byl jsem loni v extralize zraněný, ale z toho jsem se oklepal. S touhle situací se musím poprat, je tu spousta skvělých hráčů.
Šel jste k Pirátům z vlastní vůle? Hostování je do konce sezony.
Jednou v neděli mi zavolali, že se mám v úterý hlásit v Chomutově. A víc jsem s tím nenadělal. Malinko jsem byl překvapený, ale takový je hokejový život.
Rivalitu severočeských konkurentů poznáváte z druhé strany. Jaká je?
Tohle jsem vůbec neřešil. Řekli mi, že jdu do Chomutova, tak se tady budu snažit odvádět co nejlepší práci. Zatím jsem bohužel zklamal.
Myslíte?
Začátek z mé strany nebyl ideální. Předtím jsem sice delší dobu nehrál, ale to mě neomlouvá. Musím čekat na šanci. Třeba přijde a pak se s tím nějak poperu. Moje motivace teď je začít hrát pořádný hokej, dostat se do základní sestavy a pak vyhrát první ligu.
Jaký byl návrat do Ústí?
Mám na něj nejkrásnější vzpomínky, je tady spousta známých, kamarádů. Bylo to tu moc hezké a třeba ještě bude. Byl bych jedině rád. Ústí vděčím za hodně, zažil jsem zde hokejově úžasné roky.
Při derby jste byl rozpolcený?
Byl. Strávil jsem tady kus života, něco odehrál. Je zvláštní pocit vracet se sem jako soupeř.
