„Dostal jsem od BK férovou nabídku, která se mi líbila. Hlavně vize, podle níž chce klub pracovat především s mladými hráči. Když to řeknu hloupě, tak to znamená nedivočit, nechtít za každou cenu hned postoupit, ale trpělivě pracovat na tom, aby se podařilo vybudovat tým s pevnými kořeny,“ uvedl ke změně působiště Konečný.
Znamená to, že letos se před sezonou nebude v Brodě vůbec mluvit o případném postupu do Chance ligy?
Všichni vědí, že doba není jednoduchá, ale zase na druhou stranu, kvůli zdejšímu zázemí a vůbec lidem, kteří se kolem hokeje v Brodě pohybují, by bylo dobré se o to přece jen poprat.
Michal Konečný
|
Takže první dojem z nového působiště máte pouze pozitivní?
Ano, Brod je hokejové město. A znovu opakuji, zázemí v Kotlině je opravdu na úrovni. Jsem z toho všeho nadšený. Na práci v Brodě se moc těším.
Věděl jste hned po sezoně, že chcete z Hodonína odejít?
Je to celé trochu složitější, každopádně já spíš počítal s tím, že budu pokračovat dál. Jenže paní ředitelka hodonínského klubu se rozhodla, že končím. Důvody mi říkat nemusela, takže jsem se je nedozvěděl.
A za jak dlouho poté se vám ozvali z Brodu?
Za dva dny. Řekli jsme si navzájem svoje představy a ono si to sedlo.
Navíc Vysočinu už znáte ze svého předchozího tříletého působení ve Žďáru, je to tak?
Přesně, líbí se mi tady. A Brod je pro mě další výzva.
Pokud se nepletu, tak ani ze Žďáru jste před rokem neodcházel úplně dobrovolně. Bolel vás tehdejší odchod hodně? S týmem se vám celkem dařilo...
Musím říct, že ano, že mě ten konec loni bolel, ale takové věci prostě k hokeji patří. Cítil jsem trochu nespravedlnost. Šlo o to, že po třech letech jsem měl trochu jinou představu o pokračování než tehdejší manažer Šimon. Ale dnes už jsou naše vztahy zase narovnané.
Každopádně právě zápasy se Žďárem, potažmo s Hodonínem, pro vás asi budou mít pořádný náboj. Nebo ne?
Asi to tak bude. (usmívá se) Hlavně ale doufám, že přijde hodně lidí. Když jsem byl ve Žďáru, tak jsme se nejvíc těšili právě na derby s Brodem. A teď to poznám z druhé strany. Mám tyhle vypjaté zápasy rád.
A všeobecně se také ví, že rád máte i útočný hokej...
To je pravda, já nikdy nebyl moc velký bránič. (směje se) Hokej je o gólech, takže pro mě je milejší výsledek 9:8 než třeba 1:0. Jasně, i obrana musí být, ale myslím, že i kluky v téhle lize mnohem víc baví ofenzivní hokej. Uvidím, jak se mi ho podaří prosadit v Brodě, ale věřím, že najdeme společnou řeč.
Uplynulou sezonu předčasně ukončila pandemie koronaviru, jak jste se pral s vynuceným „domácím vězením“?
Nikdy jsem podobnou situaci nezažil a musím přiznat, že jsem ji snášel dost špatně. Jsem docela aktivní člověk, takže ve chvíli, kdy jsem najednou musel být jen doma, to nebylo nic moc. Přijel sice syn, který hraje v Praze ve Spartě, ale nemohli jsme ani chodit trénovat. Ta nucená karanténa mě mrzela hlavně proto, že se kvůli ní zrušilo i mistrovství světa osmnáctiletých, kde mohl syn hrát. Byl totiž v nominaci českého týmu.
Naštěstí se zdá, že vše se už pomalu vrací k normálu...
Jo, už se to rozmělňuje, takže jsme s mladým zase začali hrát tenis. Bohužel mě nikdy nemůže porazit. Takhle to tam napište. (směje se)
Jen neříkejte, nedávno jsem mluvila s novým šéfem žďárského hokeje Martinem Nečasem a toho už jeho syn poráží běžně...
Tak jasně, že se to mladýmu taky někdy povede. Bylo by smutné, kdyby mě vůbec neporazil. A co se týká Nečasových, tak jsme se nedávno bavili o tom, že bychom si mohli dát zápas. Jenže oni se nás asi bojí, nechtějí přijet do Brna. (směje se)
Vraťme se zpátky k hokeji, jak se vám rýsuje tým? Máte představu, koho byste si chtěl do Brodu dovést ze svých předchozích angažmá?
Vím o spoustě zajímavých jmen, ale otázkou je, co nám dovolí finance. Každopádně mě potěšilo, že mi volalo hodně kluků z Hodonína, že by měli zájem. Jenže do Brodu je to přece jen dost daleko a kluci mají svoje zaměstnání. Uvidíme, jak to všechno bude.
A co brodské opory, už tušíte, jak moc se bude mužstvo oproti uplynulé sezoně lišit?
Co vím, tak panu Kozlíkovi mladšímu (novému manažerovi klubu – pozn. red.) nikdo neřekl, že chce končit, což je pozitivní. Ale nevím, jak mají hráči nastavené smlouvy, co jim klub nabídne. Nicméně prý by se snad mělo podařit zachovat stejný rozpočet, jaký byl loni.
Chtěl byste do týmu i Miroslava Třetinu? Vy dva jste při vzájemných zápasech nebyli zrovna velcí kamarádi...
(usmívá se) Já to tak neberu. Když jsem ještě hrával, tak jsem byl vždycky úplně stejně napumpovaný a divoký jako on. Klukům taky vždycky říkám: Kdo nesnese kritiku nebo řvaní v kabině, nemá hrát hokej. A v týmu bych Míru samozřejmě moc rád měl, protože je to fakt výborný hokejista.
