„Splnili jsme druhý krok. Teď před sebou máme ten třetí, nejdůležitější a nejtěžší,“ uvědomuje si v sedmačtyřiceti letech hrající majitel kladenského klubu. „Budeme mít týden na to, abychom se na to připravili. A pak to teprve začne. Těch dvanáct zápasů bude hodně těžkých.
Bylo semifinále proti Jihlavě, která vyhrála základní část Chance ligy, na baráž dobrou přípravou?
Baráž bude úplně jiná. Není to play off, spíš podobný systém jako turnaj mistrovství světa. I když tam máš čtyři mužstva, je to něco odlišného. Každý bod je důležitý. A hlavně je umění dokázat ušetřit síly. V play off to nepotřebuješ, protože víš, že nastoupíš proti stejnému týmu v dalším zápase. Tohle je zase o něčem jiném. Úplně jiná taktika a strategie.
I vy síly ušetříte. Čekala se vyrovnaná série, sedm těžkých a vyrovnaných bitev. Ale vy jste postoupili už po pěti zápasech.
Budeme mít týden na přípravu k dobru. Někteří hráči byli před sérií nemocní, proto jsem čekal, že to bude opravdu na sedm zápasů. Minimálně šest, sedm kluků před prvníma dvěma zápasy netrénovalo. Ale pak jsem byl překvapený, že se vrátili bez tréninku a uhráli jsme to jedno povinné vítězství, které jsme měli mít z prvních dvou zápasů v Jihlavě. Teď se dáme do pořádku a uvidíme.
Vypadá to, že mančaft šlape.
Věřím tomu. Máme čtyři kvalitní lajny, obránci hráli výborně, Ciky (brankář Cikánek – pozn. red.) chytal výborně. Ale znovu říkám, je to teprve druhý krok. Ten třetí bude nejdůležitější.
Baráž jste loni sledoval ze střídačky. Jsou pro vás ty zkušenosti v něčem cenné?
Uvidíme. Jsou tam úplně jiné týmy. Jediný, který tam byl minulý rok, jsme my. Takže těžko říct, co od toho čekat. Jak na tom budou týmy z extraligy, jak na tom budeme my a České Budějovice.
Vždy se říká, že v baráži mají výhodu extraligové celky. Protože mají dost času se na ní připravit. Vy jste ale zase na vítězné vlně. Co bude důležitější?
Určitě to má výhodu v tom, že pro extraligové týmy je tam malá příležitost se zranit. Odpočíváš, tvoji klíčoví hráči. Na druhou stranu: my jsme si prošli peklem. Ty dvě série nebyly vůbec jednoduché. Určitě jsme na ten boj připraveni. Uvidíme, kam se dostaneme.
Vy jste se na led vrátil po roční pauze. A zatím to vypadá, že to zvládáte výborně. Souhlasíte?
Nemyslím, že bych to zvládal výborně. Ale snažím se dělat maximum, co to jde (usmívá se) Někdy jdu na led a už si přeju, abych z něho byl pryč. Ale takový je život. Když jsem do toho naskočil, musím se s tím prát.
Pátý semifinálový zápas definitivně rozhodl právě váš gól na 4:2, který byl…
Takový do brány (směje se).
Ale asi byly i v kariéře i hezčí.
Ale i ošklivější. Na to se nikdo neptá.
V utkání jste zažil i jeden hodně nepříjemný moment, kdy jste se řítil hlavou proti mantinelu. Byl tam nějaký háček?
To nebyl háček. Buď mě někdo zatahal za nohu, nebo jsem někomu šlápl na hokejku.
Co se vám v tu chvíli honilo hlavou?
Viděl jsem minulost, současnost i budoucnost v jednom momentu. A manťák se přibližoval... Ani nevím, jak jsem to vytočil.
V kariéře jste dokázal mnohé: vyhrál Stanley Cup, olympiádu i mistrovství světa. Jak moc velká výzva je nyní pro vás z pozice hráče dotáhnout mateřské Kladno zpátky do nejvyšší soutěže?
O tom takhle nepřemýšlím. Beru to tak, že je to sport. A že se může stát cokoliv. Díky bohu, že máme tu šanci. A teď záleží jenom na nás, jak se ji chopíme.
