„Každý gól potěší, ale celkový dojem je zkažený. Výhru potřebujeme více než moje branky,“ věděl Vlach, který se s devíti přesnými zásahy osamostatnil na čele týmového pořadí nejlepších střelců.
Dorazila nejvyšší návštěva sezony a soupeř vás v úvodní třetině přejel. Čím to?
Kdybychom to věděli, tak se to nestane. Plný stadion je perfektní, jsme rádi, že přišlo tolik lidí. Ale možná až trochu moc jsme chtěli ukázat, že Spartu porazíme. A také odčinit nešťastnou prohru v nájezdech z Litvínova. Bohužel oni využili přesilovku pět na tři a my ne. Byl to jeden z klíčových faktorů.
Tón zápasu udala už první minuta, kdy Svoboda nezakončil samostatný nájezd, že?
Vedli bychom my a cítili se lépe... Ale to jsou taková kdyby. Kuba to chtěl dát mezi nohy. Nebyla to špatná střela, puk se zastavil těsně u čáry.
Vypadalo to, že Sparta má vaši dvojnásobnou početní výhodu přečtenou a rozehrávku obránců eliminovala.
Přesilovka pět na tři je hodně o becích, ale nejen o nich. Pokud chodí puk a přijde rychlá střela, je velká šance na gól. Sparta nám ukázala, jak by to mělo vypadat. Musíme přesilovky ještě častěji cvičit.
Devět minut před koncem jste ztráceli gól. Nakonec z toho byl debakl 2:6.
Výsledek vypadá trošku krutě, ale nedá se nic dělat. Musíme ho hodit za hlavu, už v úterý nás čeká zápas v Plzni.
Bodovali všichni konkurenti nad vámi a předkolo se vám zase vzdálilo. Není to už deprimující?
Nepříjemná je každá prohra. Musíme teď pořád vyhrávat.
Ale nejbližší los moc příznivý nemáte. Jedete do Plzně, Hradce, doma máte Třinec.
Nemůžeme se dívat na soupeře. Je to tak vyrovnané, že těžko říct, který je lepší nebo horší. Všichni jsou dobří a my se jim musíme vyrovnat.
