"Lepší je hrát s ním, je to důrazný hráč, nepříjemný," míní o příbuzném zase Jaroslav Hlinka.
Však toho jako spoluhráči v pražské Spartě i v jednom jejím útoku v 90. letech zažili dost. "Dobré roky," říká třicetiletý Jaroslav.
"Výborná spolupráce," přidává čtyřiatřicetiletý Miroslav. "Navštěvovali jsme se, seděli v jedné kabině."
Oba jsou dobří bruslaři. "Na kratší vzdálenost bych soutěž asi vyhrál já, na vytrvalost on," míní Jaroslav.
Jsou dost odlišní. Blonďatý Jaroslav působí nenápadně, ač má pověst velkého vtipálka. Tmavovlasý Miroslav je extrovert narozený v Trenčíně. A reprezentuje Slovensko.
"Moc společných vlastností nemáme. Miroslav je hodně horkokrevný, já jsem spíš klidnější," líčí Jaroslav. "Ale oba se rádi chodíme bavit, takže když jsme spolu hráli na Spartě, zažili jsme toho hodně. Ale do novin se to moc nehodí."
A co když se dohadovali o společné hře? Jak se při debatách snesli impulzivní člověk a kliďas? "Je fakt, že hádek jsme zažili dost. On je beran a já taky," vysvětluje Jaroslav. "Ale vztah jsme měli skvělý."
Když se však jejich cesty rozešly a Miroslav jako první zamířil do ciziny, bratranci spolu docela dlouho nemluvili. "Tenhle problém bych nechal mezi námi, víme o něm. Teď je to v pohodě," říká Jaroslav.
Když se potkají při zápase, prohodí pár slov o rodinách. "Že bych mu ale po postupu Sparty do finále psal esemesku? To ne. V podvědomí jsem si přál, abychom postoupili taky. Play-off se hraje dost na krev a drtit pak u mantinelu někoho, s kým si píšete?" přemítal Miroslav.
Několik vzájemných střetů už mají za sebou. Třeba z reprezentačních soubojů Česka a Slovenska.
Ze čtvrtfinále světového šampionátu 2001 vyšel vítězně Jaroslav, který dával gól na 2:0 a nakonec bral titul. "Ale nejtěžší souboj pro mě byl ten o třetí místo na mistrovství světa v Helsinkách 2003. Tam mě hodně mrzelo, že jsme prohráli. Byl to zápas jen o třetí místo, ale o tu jedinou zbývající medaili," říká Jaroslav.
Teď hraje s bratrancem o zlato. A to bude mít zase jen jeden z nich.
