Prožil si večer splněných přání. "Moc jsem toužil zachytat si doma," přiznal Svoboda.
Přes deset měsíců mohl o takovém utkání jen snít. Dočkal se až v pátek. Možná za odměnu za dva kvalitní výkony na hřištích soupeřů, kdy zaskočil za nemocného Lašáka, jenž se do branky vrátil až včera ve Zlíně.
"Počítal jsem se dvěma zápasy. Třetí je jen bonus. Splnilo se mi přání," pronesl osmadvacetiletý brankář.
To však byl jen začátek. Když mistr světa z loňské Vídně vyjel na led, dočkal se vřelého přivítání od fanoušků. A stejně "mile" se k němu zachoval i soupeř. Za první třetinu na něho vypálil dvakrát!
"Zima mi ale nebyla, mažu se hřejivkou," smál se Svoboda. "Takový zápas ale bývá zrádný. Hrozí nebezpečí, že tam spadne nějaká brambora."
K tomu však nedošlo. Kladenští hokejisté zřejmě zapomněli útočné choutky někde po cestě a Svoboda se na nulu ani příliš nezapotil.
Větší ofenzívě musel čelit až v kabině. Čisté konto = finanční příspěvek do týmové pokladny.
"Potvory! Cosi vykřikovali o bůru. Na to jim kašlu, dám tři tisíce podle řádu," čertil se Svoboda naoko. "Živím dva hladové krky. Zítra jede manželka do Prahy. To se mi zavaří kreditka," rozesmál se vzápětí.
A co bude dál? "Možná o mně budou v televizi vysílat pořad Chcete mě?" pokračoval ve veselém tónu.
V létě dostal zelenou, aby si hledal nové angažmá. Dosud ho nemá, a tak ho Pardubice využily během Lašákovy nemoci. Odvděčil se parádně. Má úspěšnost téměř 97 procent a v průměru dostal necelý gól na zápas.
"To je věc klubu a mého agenta. Já to neřeším," pronesl Svoboda. "Mám tady smlouvu, jsem profík. Když na mě ukážou, půjdu chytat. A když řeknou, že mám stát na jedné noze jako plameňák, tak se postavím."
