Kohouti v pátek rozjetý Litvínov na jeho ledě dlouho přehrávali, skvěle bruslili a hodně stříleli. Po první třetině a trefách Juraje Mikúše s Janem Knotkem rychle vedli 2:0, jenže když už měli tři body na dosah, v čase 58:14 v přesilovce umocněné hrou bez brankáře srovnal střelou od modré čáry norský bek Daniel Sörvik. Ránu ještě smolně tečoval rukavicí olomoucký zadák Jaroměřský. Nastřelená ruka jej bolela, ale více ho pálilo vyrovnání stavu.
Frustrace kohoutů byla značná.
A pochopitelná.
Jelikož nakonec zápas rozhodl až nájezd litvínovského Válka (olomoučtí Eberle, Mikúš a Knotek penaltu neproměnili), po porážce 2:3 padli už popáté v řadě.
Jeden bod byl slabou útěchou.
„Odehráli jsme dobrý zápas. Sahali jsme po třech bodech – a máme jeden, což vždy mrzí,“ posteskl si olomoucký trenér Zdeněk Venera. „Bohužel domácí v závěru proměnili přesilovku šest na čtyři. My jsme hned vzápětí měli gólovou šanci, samostatný nájezd i další příležitosti. Podle průběhu i výkonu jsme si zasloužili vyhrát, ale štěstí se od nás odklonilo a hodně přiklonilo k Litvínovu.“
Kouč Severočechů Radim Rulík souhlasně přikývl: „Stáli při nás všichni svatí.“
I díky nim Verva doma vyhrála páté utkání za sebou a celkově slaví osmizápasovou vítěznou šňůru.
Před utkáním s Morou si věřila, ve videu útočník Jurčík zval fanoušky na kohoutí hody, servírovat se měl například Sražený kohoutí hřebínek.
Kdepak, třetí Litvínov si musel nechat zajít chuť a byl rád, že srovnal.
I to dokazuje, že desátá Olomouc není v herní, leč výsledkové krizi.
Což je sice mrzutější, ovšem zdaleka ne tak fatální.
Protivníky mnohdy přestřílí a kritice zvenčí o nudném hokeji se jen ušklíbne.
„Hrajeme opticky kvalitně, vytvoříme si řadu příležitostí, ale góly dáváme hodně těžko. Budeme asi muset zase začít hrát škaredý hokej bez šancí,“ ironicky pronesl Venera už po porážce s Vítkovicemi.
Ale nic zásadního se od té doby nezměnilo. Jeho tým pracantů přestřílel Litvínov těsně 35:32, nejvíc hosty mrzí šance centra Jakuba Hermana, který nevyužil ani sólo ze třetí třetiny. „První třetinu jsme zaspali, měli jsme úplně jinou představu o hře. Vůbec jsme se ale nedostávali přes obranný val soupeře. Od druhé třetiny se to trošku zlepšilo, dali jsme kontaktní gól, ale Olomouc pořád hrozila z brejkových situací,“ podotkl Rulík. „Dnes jsme vytěžili úplné maximum. Už to vypadalo, že na body nedosáhneme, ale dokázali jsme využít přesilovku šest na čtyři a srovnat krok. Vzápětí soupeř trefil dvě tyčky, takže na naší straně byl hodně štěstí. I v prodloužení měli hosté více střel.“
Verva v dramatickém finiši trestala a v nájezdech obrat dokonala.
„Prohráli jsme, ale nejhorší, co bychom mohli udělat, je začít se chytat za hlavu a počítat porážky. Soupeři nás nepřehrávají. Nemáme štěstí v koncovce ani v defenzivě. Musíme být trpěliví a věřit, že se to obrátí,“ vyhlíží Venera zítřejší domácí mač proti Mladé Boleslavi.
