"Mají postup na dosah, ale sám vím, že najednou je to strašně daleko. Sérii ještě vrátíme do Prahy," věří Jiří Vašíček, obránce slávistů.
Neuspala vás trochu pasivita Litvínova v prvním zápase?
Neřekl bych. Ale je pravda, že Litvínov začal hrát důrazněji než my. Najednou dostáváme zbytečné góly, máme moc oslabení. Hrát přesilovky musíme my, porazit je jejich zbraní. Jít do nich tak jako oni do nás. Nemáme na co čekat, prohráváme 1:2 na zápasy a příště pro nás může končit sezona. To nikdo z nás nechce.
Co změnit, abyste uspěli v pro vás rozhodujícím zápase?
Hlavně musíme dát první gól my. Kdo to dokáže, ten zatím v této sérii vyhrává. Už nebudeme hrát vyčkávací taktiku, vlítneme na ně. Bylo vidět, že jejich beci s tím mají taky starosti, musíme hrát jako oni.
I v Litvínově jste mohli uspět, když jste dvěma góly snížili na 2:3. Jenže soupeř vám zase rychle odskočil po Vopatově gólu.
Tam byla jednoznačně naše chyba. Snížíme na rozdíl jednoho gólu a následující střídání uděláme takovou chybu. Špatně jsme vystřídali, dostali gól a zase to bylo těžší. Pak ještě jednou snížíme na 3:4, chystáme se na to, že tam v power-play ten gól nějak doklepeme. Jenže místo toho nám frnkli znovu oni.
Už první třetinu Litvínov začal o hodně aktivněji než vy.
V prvních šesti minutách nám dali dva góly v přesilovkách, to se pak hraje docela těžko. Tohle by dostalo každého do zápasu.
Hodně jste si stěžoval na rozhodčí. Proč?
Sám jsem byl třikrát venku a mrzí mě každé oslabení, kdy pošlu kluky do čtyř a musejí to tam odbránit. Ale musím hrát důrazně a je pak na posouzeních sudích, jestli je to faul. Když tam nechám hokejku, je to faul, ale když jdu někomu do těla a frajer má dva metry a spadne, tak to zamrzí.
Neuspala vás trochu pasivita Litvínova v prvním zápase?
Neřekl bych. Ale je pravda, že Litvínov začal hrát důrazněji než my. Najednou dostáváme zbytečné góly, máme moc oslabení. Hrát přesilovky musíme my, porazit je jejich zbraní. Jít do nich tak jako oni do nás. Nemáme na co čekat, prohráváme 1:2 na zápasy a příště pro nás může končit sezona. To nikdo z nás nechce.
Co změnit, abyste uspěli v pro vás rozhodujícím zápase?
Hlavně musíme dát první gól my. Kdo to dokáže, ten zatím v této sérii vyhrává. Už nebudeme hrát vyčkávací taktiku, vlítneme na ně. Bylo vidět, že jejich beci s tím mají taky starosti, musíme hrát jako oni.
I v Litvínově jste mohli uspět, když jste dvěma góly snížili na 2:3. Jenže soupeř vám zase rychle odskočil po Vopatově gólu.
Tam byla jednoznačně naše chyba. Snížíme na rozdíl jednoho gólu a následující střídání uděláme takovou chybu. Špatně jsme vystřídali, dostali gól a zase to bylo těžší. Pak ještě jednou snížíme na 3:4, chystáme se na to, že tam v power-play ten gól nějak doklepeme. Jenže místo toho nám frnkli znovu oni.
Už první třetinu Litvínov začal o hodně aktivněji než vy.
V prvních šesti minutách nám dali dva góly v přesilovkách, to se pak hraje docela těžko. Tohle by dostalo každého do zápasu.
Hodně jste si stěžoval na rozhodčí. Proč?
Sám jsem byl třikrát venku a mrzí mě každé oslabení, kdy pošlu kluky do čtyř a musejí to tam odbránit. Ale musím hrát důrazně a je pak na posouzeních sudích, jestli je to faul. Když tam nechám hokejku, je to faul, ale když jdu někomu do těla a frajer má dva metry a spadne, tak to zamrzí.
