Jen si to představte: máte za sebou mnohahodinový let z kanadského Saskatoonu, který navíc obnáší sedmihodinový časový posun. Skoro nespíte a večer si stoupnete do branky.
"Slavii se poslední dobou trápí, tak jsme si říkali, že by to dneska mohlo vyjít," vykládal Sedláček po zápase. To se nakonec nepovedlo, Zlín prohrál 3:4 po prodloužení, ale mladý gólman podal dobrý výkon. I když se cítil hrozně.
"Hlavně v první třetině to bylo zlé. Měl jsem problémy se soustředit, zavíraly se mi oči. Ale co jsem mohl dělat? Dal jsem si dva energetické nápoje a v průběhu utkání se to zlepšilo," popisoval.
Sedláček přistál na ruzyňském letišti v deset dopoledne. V Praze jel do hotelu a dal si dvě hodiny spánku. "Byly jediné za poslední jeden a půl dne," usmál se trpce. V letadle totiž nezabral. "Seděl jsem uprostřed čtyřsedačky a lidi do mě pořád drcali. To nešlo."
Přesto chtěl chytat. "Vzbudil jsem se a řekl si, že do toho půjdou," přiblížil. Byly asi čtyři odpoledne, do začátku zápasu zbývalo něco málo přes dvě hodiny. "Chyběl kousek a vyhráli jsme. Škoda, protože jsme dostali náhodné góly," litoval.
Sedláček po zápase necestoval do Zlína se spoluhráči autobusem, ale vlastním autem, které měl během mistrovství zaparkované v Kladně. Nebojte, za volant ale neusedl.
"Poveze mě Ríša Hrazdíra. Spát na zadní sedačce ale nebudu. Sednu vedle něj a pokecáme. Dva tři dny mi bude trvat, než se vrátím do českého času, ale do nedělního kola to bude dobré. Vyjezdím to na kole," usmál se Sedláček unaveně.
