Tři minuty před koncem jste se Stránským shodili rukavice a pustili se do bitky. Byla předem domluvená, nebo to byla okamžitá reakce?
Honza Stránský má můj velký respekt. Chtěl do toho jít, domluvili jsme se předem. On se postavil sám za sebe, za celý svůj tým, navíc pochází právě z Plzně. Přijal jsem tu výzvu, dohodli jsme se, že poslední střídání uděláme show pro lidi. Oba hrajeme ve čtvrté formaci, fyzickým stylem, tvrdě pracujeme. Takže vlastně celý zápas jsme se na ledě potkávali.
Šarvátek bylo během zápasu dost, ještě po závěrečné siréně se to na ledě trošku mlelo. Bylo to vyhecované až přes míru?
Oba týmy umí přitvrdit, to je hokej. Bylo tam hodně hitů, třeba Guly (Gulaš) předvedl ve druhé třetině nádherný, čistý uprostřed hřiště. Když tohle udělá váš top hráč, má to vliv ne celý zbytek týmu, emoce jsou nahoře. A já jsem spokojený hlavně s tím, že jsme i po většinu času kontrolovali hru.
Momentky z duelu Plzeň vs. Liberec.
Plzeň válí, nahání vedoucí Kometu, je teď z týmu cítit velká pohoda?
Atmosféra je výborná, je skvělé, že vyhráváme. Ale před námi je dlouhá sezona, máme za sebou teprve dvanáct kol. Teď ještě není ta rozhodující fáze. Je třeba zůstat při zemi, nenechat se někam unést a soustředit se zápas za zápasem.
V oslabení jste znovu zablokoval několik střel od modré čáry, předvedl pár hitů. Jsou to chvíle, které vás naplňují stejně jako vstřelený gól?
Pro mě je to moc důležité. Když jdu na led při hře pět na pět nebo v oslabení a ubráním soupeře u mantinelu nebo vyblokuju střelu, jsem na to pyšný. Naprosto tuhle roli v týmu přijímám. Ano, pro mě je to stejné jako vstřelený gól.
Teď vás čeká série pěti zápasů v řadě venku. Je to pro rozjetý tým komplikace?
Atmosféra doma a venku je samozřejmě odlišná. Ale pokud chceme být úspěšní, musíme být dobře připravení na každý večer. Navíc, když jste s týmem tak dlouho mimo domov, je větší šance na další stmelení. Strávíme společně hodně času, je prostor, aby se týmová chemie ještě vylepšila.
