Není jiné rozuzlení než výhra, či prohra. Titul, nebo nic. A pak konec domácí sezony. Skóre je srovnáno, Slavia i Karlovy Vary mají po třech výhrách. "Startovací lajna je pro oba stejná,“ říká slávistický kouč Vladimír Růžička.
Přesto si každý tým najde, co by zrovna jemu mohlo v rozhodujícím duelu pomoci. "Protože titul prostě chcete a nepřemýšlíte nad tím, že by to nevyšlo,“ vysvětluje Svoboda.
Klidně vsadí i na pověrčivost. Zahledět se na mistrovský pohár, lesknoucí se v záři světel televizního studia? "Vím, že v hale je. Ale podívám se na něj, až si to zasloužím.“
Náhodou se dotknout, byť nedopatřením? "Ani okolo něj nepůjdu, radši polezu přes střechu.“ Vzpomene si na peníze, jež může vítězství přinést? "Prémie? Já bych hrál i zadarmo, tahle část sezony je za odměnu. Hraju finále podruhé a ta šance už nemusí přijít,“ tvrdí Svoboda.
Odšroubovat víko poháru a nalít do něj šampaňské. Zvedat jej vysoko nad hlavu. To je zkrátka velmi svůdná vidina. "Jasně, každý si vzpomene, jak jsme v Pardubicích přišli do kabiny, pohár stál na stole, byly tam doutníky, šampaňské,“ vzpomíná slávistický obránce Jan Novák na vítězné sedmizápasové finále 2003. "Ale k tomu je potřeba poslední krok.“ A jeden z týmů ho dnes před téměř 17 tisíci diváky udělá. "Hráči si na našem malém hřišti věří,“ míní Růžička.
Jeho svěřenci vůbec vzývají domácí prostředí. "Doma je vždycky líp. Všechno by mělo hrát pro nás,“ míní brankář Svoboda.
Útočník Michal Sup přidává: "Doufám, že domácí prostředí udělá hodně. Nevím, čím to je, ale je znát. Snad se neotočí proti nám.“ Což by prospělo karlovarským hokejistům. "Hrajeme venku, nebudeme tak svázaní. Navíc jsme vyhráli šesté utkání. Vyzkoušeli jsme si, co by mělo na Slavii platit. Když budeme o jedno procento lepší než ona, vyhrajeme my,“ míní obránce Petr Mudroch.
Co dál by jeho týmu mohlo pomoci trefit titul? Rozhodně kondice. "Celý rok jsme tvrdě pracovali, už od letní přípravy. Kéž by se to teď projevilo,“ přidá bek.
Karlovarský kouč Zdeněk Venera ještě vidí plus v týmu, který se vůbec poprvé dostal tak daleko. "Hráči vědí, že teď mají možnost porvat se o titul. V tom je obrovská síla,“ uvedl.
Slávista Novák oponuje: "My chceme víc než Vary.“ Sedmé finále, to je hra odolnosti a vůle. Kdo tyhle vlastnosti ztratí, nechá se přemoci šrámy, bolístkami či úbytkem sil, prohraje.
"Slavii nemusí vadit, že v posledním zápase stáhla hru na tři pětky. Má výborné hráče, skvěle technicky vybavené. Naše ježdění nahrazují chytrou hrou, protože za sebe nechají jezdit puk. Pak je zápas nestojí tolik sil,“ říká karlovarský bek Petr Mudroch. "Je to ale úplně otevřené, může rozhodnout jediná chyba.“ Stejně jako když v ruletě vsadíte vše na červenou, a ona padne černá.
. Jaké to je, když sedmý zápas rozhodne jediný gólOba si dosud dokonale vybaví gól, který rozhodl, že první z nich se stal hokejovým šampionem a druhý musel snést porážku. "Pepa Beránek to dal po souboji za branku a Radek Duda mi poslal puk před ni,“ popisuje slávista Michal Sup. "Byl to nejdůležitější gól mé kariéry. Ale nahraný ho nemám. I když jsme vlastně fasovali nějaké DVD.“ Bylo 17. dubna 2003 a běžela 34. minuta sedmého finále mezi Pardubicemi a Slavií, když právě on nasměroval puk pod horní tyčku pardubické branky. "Na minutu si ani nevzpomenu. Jen vím, že zbývalo ještě hodně času a my si říkali, že není rozhodnuto, že to musíme udržet,“ dodává slávistický vytrvalec. Karlovarský obránce Petr Mudroch, před pěti lety ještě zadák Pardubic, stál tehdy ve finále na straně poražených. Ani on nezapomněl, jaká trefa jej připravila o šanci na titul. "Vítězný gól nebyl bůhvíjaký, Slavii pomohlo štěstí. Puk byl za brankou, najednou odtud vyjel... Sup byl zrovna mezi kruhy, když se k němu dostal. Vystřelil přes hráče a padlo to do branky,“ líčí. "Rozhodla jediná chyba a bohužel jsme ji udělali my.“ Naopak Sup zažil, jak chutná vítězná euforie po dlouhé a vyrovnané sérii. "Bylo to hezké finále. Ale člověk se nemůže ohlížet na to, co vyhrál,“ míní. Zvlášť když má další úspěch na dosah... Dnes si tihle dva souboj v sedmém finále zopakují. Bude 16. dubna 2008, pardubickou halu vystřídá ta s názvem O2 arena, v níž je doma Slavia. "Od finále s Pardubicemi se toho v týmu změnilo hodně, hlavně hráči se tu protočili. Ale hokejový styl máme pořád stejný. A hladoví po titulu jsme stejně jako Vary,“ míní Sup. Něco je přece jen jinak. Zatímco v sezoně 2002–2003 platil za velkého střelce, když dal v základní části 25 gólů a v play-off dalších osm, v té nynější si trefy šetří. V bojích o titul skóroval jednou. Shodou okolností rozhodl zápas čtvrtfinále s Třincem. Poměrem 1:0. "Tak ten gól si pamatuju,“ říká s úsměvem. Kdoví, třeba i dnes zopakuje scénář z doby před pěti lety. "Šetřím góly od začátku sezony. Takže nabito mám, ještě to trefit.“ Což by si jeho sok Petr Mudroch jistě nepřál. Naopak. "Kdyby se teď štěstí přiklonilo na naši stranu, trochu by se mi to vrátilo za pardubickou porážku od Slavie,“ říká Mudroch. "Byl bych hodně šťastný.“ Bude? Nebo pohár znovu pozvedne jeho soupeř Sup? |
