Jak vnímáte váš comeback?
Zkouška je na měsíc a půl. Jsem šťastný a budu makat. Dám ze sebe všechno, abych mohl zůstat.
Pomůže vám i místo v prvním útoku?
Hodili mě do něj už na konci zápasu ve Zlíně staří trenéři, než odešli. Hrál jsem předtím s Viktorem a Frantou dlouho, jsme sehraní.
Jaké byly dva roky ve Spartě a krátká výpomoc v Pardubicích?
To byla štace, která mi vůbec nevyšla. Nechtěl bych to nějak rozebírat.
Do Sparty jste ale šel s vizitkou kanonýra. Proč jste ji nepotvrdil?
Byla tam spousta hráčů od nás, Vojta Kubinčák, Růča (Ručinský), teď Kubát. Ale většině se tam nedaří. Sparta je velkoklub, má strašný přetlak. Za dvě sezony jsem nastřílel jen 10 gólů. V Litvínově chci navázat na to, jak jsem skončil. Dát nějakých 20 gólů. Budu se snažit jako sviňa. Hlavně musím hrát.
Jak jste ty dva roky snášel?
Musím přiznat, že jsem na tom na Spartě nebyl psychicky dobře. Já se hned po příchodu zranil, na 2,5 měsíce jsem z toho vypadl. A potom už bylo strašně těžké se do toho dostat. To se vám pak i ta psychika podlomí.
V létě jste byl bez smlouvy. Jak jste se připravoval?
Já trénoval s juniory Litvínova, pak jsem s nimi chodil i na led. Nakonec jsem šel do prvoligových Litoměřic, abych někde hrál a byl na ledě. Odehrál jsem i nějaké zápasy. Jsou tam super lidi, kteří klub vedou, i super parta.
Neměl jste splín, když nové angažmá nepřicházelo?
Já věděl, jaká je moje situace. Starty za reprezentaci zvedly moji tabulkovou cenu na 1,5 milionu korun. Na Spartě jsem hrál špatně a byl zraněný, jedno šlo s druhým. Pak je zájem samozřejmě menší. Taky teď musí hrát mladí, místa je v extralize míň. Musel jsem čekat.
