Vyprodaná Budvar aréna skanduje jedno jméno. Šest a půl tisíce diváků děkuje hráči ze zámoří, že hájil barvy jejich klubu. Při utkání hokejistů Mountfieldu s Kladnem se Andrew Ference loučil s klubem i českou extraligou.
Už dříve zažil boje Českých Budějovic o extraligu. Když ho před osmi lety přivedl Roman Turek, řekl o mladém obránci, že je to dobrý kluk. Od té doby přidal 33letý Kanaďan úspěchy. Zvedl Stanley Cup, stal se oporou skvělého týmu Medvědů z Bostonu. Pracuje na sobě. Draftovaný byl v roce 1997 v 8. kole jako 208. Vypracoval se na špičkového beka.
Ani podruhé neodmítl nastoupit za klub z jihu Čech. Opět se k němu vrátil dobrý vztah fanoušků z Budvar arény. Poslední zápas za Mountfield proti Kladnu vyhrál 5:1. "Vánoce s rodinou strávíme tady. Je to skvělé místo," řekl Ference. Odletěl až ve čtvrtek odpoledne.
Máte za sebou poslední zápas v Českých Budějovicích. Zdá se, že místní fanoušci si vás zamilovali.
Ano, jsem překvapený. Ze začátku jsem se tu pár dní cítil trochu zvláštně. Bylo to pro mě zase nové, cizí. Necítil jsem se tu moc pohodlně. Tentokrát to však bylo opravdu speciální. Užil jsem si to a cítil jsem se jako doma. Mám tu teď svoji rodinu. Celou tu dobu v Budějovicích ke mně byli všichni milí a vstřícní. Tým se ke mně choval fantasticky. Všechno kolem bylo pozitivní. Jediný problém je, že mi tu chybí moje rodina, když tu není. A pro mě je důležité být i otcem. Takže byl čas udělat tohle rozhodnutí a vrátit se domů.
Vyhráli jste pět jedna nad Kladnem s Jaromírem Jágrem. Musí to být skvělý dárek, že?
Bylo to fantastické, všichni jsme šťastní. Byly to Vánoce pro fanoušky, pro hráče. Mám z toho prostě skvělý pocit. Jsme na sebe hrdí. Předtím jsme měli několik zápasů, kdy jsme museli hodně bojovat a byli jsme trochu frustrovaní, protože nebyly body. Takže zápas, jako byl tenhle, proti silnému týmu se skvělými hráči, byl speciální. Bylo vyprodáno. Perfektní!
Opravdu se po tom všem tady chcete vrátit domů?
Není to snadná věc. Jak jsem řekl, všechno je tu velice pozitivní. Hokej, lidi, město. Není tu nic špatného. Jediný důvod je, že moje dcery rostou. Jedna už chodí do školy a druhá se na to těší. A o tohle všechno přicházím, když nejsem doma. Přicházím o důležitou část jejich života. To je jediný důvod.
Ale vypadá to, že budete postrádat i zdejší hokej.
Určitě. Mám tu teď svou rodinu. Strávili jsme zde celý víkend a moje žena se mě ptala, jestli mi to tu bude chybět. Řekl jsem jí, že jasně, samozřejmě. Je to úžasné místo. Cítím se zde pohodlně a téměř jako doma, lidé jsou zde fantastičtí. Takže mi to všechno tady bude chybět.
Mluvil jste o zdejších podmínkách jako o pozitivních věcech. Je také něco, co vás tu zklamalo, nepříjemně překvapilo?
Vždycky se snažím myslet pozitivně. Jediná frustrující věc byla, že jsem nemohl být s rodinou. To je těžké. Ale upřímně, nemám negativní zážitky kromě té vaší hrbolaté dálnice do Brna. Je těžké v autobuse klidně spát, když je silnice takhle nerovná. To je moje negativní zkušenost.
Myslíte si, že je možnost, že se sem vrátíte, pokud se NHL nerozběhne, nebo jste definitivně rozhodnutý zůstat doma?
V tuhle chvíli je situace složitá. Uvidíme, jak se časem vše kolem NHL vyvine. Udělám rozhodnutí, až přijde čas. V polovině ledna budeme vědět víc. Tohle je rozhodnutí, které teprve budeme muset udělat, pokud bude sezona v NHL úplně zrušena. Teď je pro mě důležité být otcem. Pokud přijde možnost hrát tady, bude to těžké rozhodování. Ale uvidíme.
Jste Kanaďan. Vracíte se do USA, nebo do Kanady?
Do USA, do Bostonu. Tam jsme teď doma. I mladší dcera tam půjde do školy. Je to její domov od narození.
