Vypadá to jako drobnost, ale i ta by třeba hokejisty Litvínova mohla před startem prvního finále extraligy trochu rozhodit. Všechno totiž nebude jako před každým jiným zápasem. Kvůli brzkému startu sobotní bitvy už v 15 hodin se Verva asi vůbec nedostane na dopolední rozbruslení.
„Soutěžní řád nepamatuje na to, když utkání nezačíná klasicky v 17.30 nebo v 18.20. Je v něm trochu mezera. A pro nás to znamená, že se nedostaneme led v tom čase, co bychom potřebovali,“ postěžoval si litvínovský kouč Radim Rulík.
Hostující tým má v základní části určený čas na rozbruslení v 10 hodin, v play-off od devíti do dvanácti. „Pro večerní utkání je to v pořádku, ale když se hraje od tří, je to pozdě. V jednu už se hráči chystají na utkání, takže je potřeba udělat rozbruslení třeba v devět, to ale mají led domácí. Takže my se na něj nedostaneme. Ještě uvidíme, jak to vyřešíme,“ přemýšlí trenér před poslední sérií sezony, v níž se utkají dva nejlepší týmy základní části.
„Třinec je určitě nejtěžší soupeř. Nejen proto, že vyhrál základní část, ale kádr má opravdu nejsilnější,“ tvrdí kouč. „Bude to s nimi těžké, ale osobně z toho žádný strach nemám. Myslím, že není vůbec špatné do toho z naší pozice jít.“
Nálepku favorita Rulík přenechává Třinci. „Oni jsou jasný favorit, když se podíváte na jejich soupisku. Ale i proto si myslím, že by nám to mohlo vyhovovat.“
Litvínovské výhry 3:2 na nájezdy a 4:1, pak porážky 3:5 a 1:4; už v základní části to byly s Třincem vyrovnané bitvy. „Možná proto, že hrají podobným stylem jako my, spíš ofenzivní hokej. Ale předchozí bilance nebude hrát ve finále roli,“ myslí si trenér Vervy.
Třinec není týmem jedné hvězdy ani jedné formace, nebezpečí hrozí ze všech stran. „V každé pětce mají hráče, který může rozhodnout. Nemá cenu na nikoho upozorňovat, spíš si říct správnou taktiku. Měla by vycházet z toho, co jsme hráli v sezoně a i teď v našich play-off sériích. Musíme se pokusit tu zkušenost zúročit ve finálových zápasech,“ vybízí Rulík.
V semifinále se Spartou byl třineckým esem útočník Zbyněk Irgl, jenž fascinoval fanoušky nejen klíčovými trefami, ale hlavně svým životním příběhem. Na led se vrátil ve skvělé formě potom, co překonal zákeřnou nemoc.
„Zbyňka znám osobně, pracoval jsem s ním rok u reprezentační dvacítky. Nechtěl bych spojovat ty dvě věci, byť pro média je to téma. Co se týká zdraví, přeju mu vše nej, ale vrátit se dokázal prostě proto, že mu to zdravotní stav umožnil. Takže bych z toho až takovou senzaci nedělal. Každý hráč chce hrát, a když může, tak toho využije.“
