Prohráli jste ale čtyři zápasy za sebou a místo na prvním místě, jste ve spodní polovině tabulky.
Ptal jste se v Budějovicích, když byli před čtrnácti dny první a pak šestí? Nemyslím si, že by to byl nějaký propad. Liga je tak vyrovnaná, že jseš jednou první a za tři kola šestý sedmý. Měli jsme sérii zápasů venku a soupeři jsou vyrovnaní. V Litvínově jsme hráli dobře, na Slavii nám utekla první třetina. Nehrajeme úplně nejhůř, ale hodně inkasujeme.
Proti Pardubicím je výsledek 0:5 asi hodně krutý, že?
Samozřejmě, že to byl krutý výsledek. Zlomový byl druhý gól. V tu dobu jsme hráli dobře, ale nedařilo se nám dát gól a naopak jsme inkasovali. To byla pro vývoj zápasu rozhodující situace.
Puk vám propadl po zadovce Andrašovského zpoza branky podivným způsobem. Asi jste toho moc neviděl, že?
Přesně. Vůbec nic jsem neviděl. Všimnul jsem si, jak se puk plácá před brankou, ale kudy mi prošel, to vůbec nevím. Nejdřív jsem myslel, že se odrazil od konstrukce, ale pak mi kluci říkali, že mi to šlo od hokejky. Vůbec jsem ale puk necítil.
Jak se po takovém výsledku těšíte na sobotní zápas s Vítkovicemi?
Těšíme se v uvozovkách. Hlavně na to, že musíme nezdary ze zápasů venku zastavit a vyhrát. Prohrát čtyři zápasy za sebou, to je bída.
Zpočátku jste prohrávali o gól, teď je rozdíl větší. Čím to?
Teď už to byla křeč. Kdybychom hráli v poslední třetině jako předtím, tak to třeba nebylo 5:0. Závěr byl na ručník, proto takový hrozivý výsledek. Ale na druhou stranu - možná je lepší prohrát takhle než zase 1:2.
Neuvažoval jste, že půjdete z branky?
Ne, to bylo zbytečné.
