Co se tedy přesně stalo?
Původně jsem chtěl puk zahrát na druhou stranu, ale Mára Černošek si zařval, abych ho hodil za bránu. Jenže to pravděpodobně slyšel Tomáš Kůrka a byl tam dřív než náš bek.
Celou sezonu se těšíte na vrchol sezony a pak taková chyba. Dá se pak vypudit z hlavy?
Neměl jsem s tím problém, naštěstí se to na mně nepodepsalo. Bohužel, stalo se. Je to stejná chyba, jako když útočník nedá gól nebo když obránce špatnou přihrávkou namaže soupeři.
O chvíli později jste si ale nerozuměl ani s Karlem Pilařem, který u branky podklouzl.
Tomu jsem se zasmál, protože nad tím nemá cenu přemýšlet. To bychom se akorát rozhodili. Tam jsme se taky nedohodli. Karel na mě koukal, pak si kontroloval, jestli nemá hráče za zadkem, a v tu chvíli jsem mu poslal puk. Byla to smůla. Pro mě bylo důležité, že jsem následnou střelu chytil. To mě povzbudilo.
Nakonec jste ale prohráli. Díky čemu uspěla Slavia?
Byla míň nervózní a víc agresivní, měla spoustu šancí. Není možné, aby nám jezdili třikrát čtyřikrát sami na bránu nebo aby se dostali do přečíslení tří na jednoho. V tomhle jsme zklamali.
Co byl tedy rozhodující moment utkání?
Ten přišel na začátku třetí třetiny, kdy jsme Růžičkovi dovolili skórovat. O přestávce jsme si přitom říkali, že budeme hrát trpělivě, ale oni nám hned ve druhé minutě ujeli čtyři na jednoho. To je prostě chyba, která se nesmí stát.
Bude se vám zdát o útočnících Slavie?
Ne, myslím, že určitě ne. Je to jeden zápas, ta série nekončí. V úterý začíná zápas zase od stavu 0:0. Když budeme hrát trošku jinak, začneme víc střílet a uděláme nějaký tlak, tak můžeme úplně v pohodě vyhrát.
Co se dá změnit za jednu noc?
Nic. Musíme to hodit za hlavu a v úterý začít úplně jinak. Dneska jsme nezačali dobře a až na posledních deset minut jsme nehráli svůj hokej. Když to změníme, pak máme šanci tady uspět.
Mrzí první prohra o to víc, že ani Slavia nepředvedla žádný supervýkon?
Určitě. Dneska se tady ten jeden zápas dal udělat. Udělali jsme víc chyb než Slavia a ona je navíc dokázala potrestat.
