"Jsem zraněný už tři neděle a nějakou dobu to ještě potrvá," posteskl si karlovarský kapitán František Ptáček.
Snažení svých spoluhráčů na karlovarském stadionu AC Start v Tuhnicích tak sledoval společně s rodinou jen z dálky.
"V týmu by se našlo pár kluků, kteří by se neztratili v lepších fotbalových soutěžích. Jmenovat je ale nebudu, ostatní by nadávali, že jsem nezmínil právě je," smál se Ptáček.
Podobné akce s fanoušky karlovarský kapitán vítá.
"Prospívá to klimatu v klubu. Vztah mezi fanoušky a hráči musí být. Byl jsem na to zvyklý ze Sparty. Tam měli fanoušci ve sportovní hale svou místnost, kam jsme mohli po zápase zajít."
Přátelským zápasem vyvrcholila karlovarským hokejistům první část letní přípravy, vedené novým koučem Zdeňkem Venerou.
"Příprava byla podobně dlouhá, jako ty předchozí. Odlišnosti byly spíš v jejím obsahu. Ta nynější byla víc do rychlosti a obratnosti. Podobnou přípravu jsem zažil před lety na Spartě."
Na dno si kapitán sáhl při cyklistických etapách.
"K zatavení je tam nejvíce blízko. Člověk nemůže a stejně musí. Ví, že ho ještě čeká čtyřicet kilometrů a přitom musí šlapat dál."
Takové momenty ale obránci neřeší.
"V bolesti pracuju, dokud neumřu. Jsem zvyklý jít do všeho naplno. Jestli jsem v laktátu mi problém nedělá."
Rád naopak vzpomíná na rozcvičky.
"Každý den byla jiná. Klobouk dolů, že se něco takového dá vymyslet. Zadýchali jsme se a přitom se i zasmáli. Vrátil jsem se do žákovských let."
O přípravě na ledu Ptáček zatím neví nic.
"Prostě přijdu a budu trénovat. Tak jak bude naordinováno."
