"On to ani nebyl nájezd, ale spíš náchod. Lepší by bylo, kdyby jel rychle," ušklíbl se gólman Pavel Francouz, jinak Kovářův kamarád. "Ale jsme kamarádi pořád, žádná nevraživost," culil se Kovář po plzeňském vítězství 4:3 a vyrovnání extraligového čtvrtfinále na 2:2.
Co tenhle výsledek znamená?
Francouz: V podstatě to, že se začíná od znovu. Hraje se teď play-off na dva vítězné a já doufám, že ty dva zápasy vyhrajeme.
Kovář: Kdybychom dnešní zápas neurvali, bylo by to 1:3. A proti tak výborně hrajícímu mužstvu bychom to měli už těžké. Teď se vracíme domů za vyrovnaného stavu, a jak vždycky Litvínov udělal krok navíc, tak bychom ho už chtěli udělat my.
Není paradox, že Litvínov první nájezdy ztratil zrovna v play-off?
Francouz: Je to k naštvání, ale nájezdy jsou loterie. Že jsme jich vyhráli tolik v sezoně, to byla i určitá zásluha náhody, bohužel dneska nevyšly.
Kovář: Uvědomili jsme si, že Litvínov je ještě neprohrál. Ale každá série jednou skončí. My v rozstřelu měli hrozně štěstí, že Mazi (Mazanec) zavřel branku a my to procedili.
Co říkáte výkonům svého kamaráda?
Francouz: Kovi je výborný útočník, což jen dokazuje. Přejde přes několik hráčů, vytváří šance pro ostatní, pro sebe. V nájezdech má neskutečnou škálu zakončení. Někteří opakují nějakou oblíbenou fintu, u něj člověk nikdy neví, co přijde. Když jsme koukali na video, jel šest nájezdů, každý udělal jinak a dal asi pět gólů.
Kovář: S Francikem se dobře známe, jezdili jsme spolu po reprezentačních výběrech, ale penaltu jsem na něj jel takhle poprvé. Ve hře jsem měl proti němu tři gólovky, ale čape vážně dobře.
Byl loudavý Kovářův nájezd překvapivý?
Francouz: On to nebyl nájezd, ale spíš takový náchod. Ale musím přiznat, že to bylo snad ještě horší, než kdyby jel rychle. Vůbec jsem nevěděl, co přijde, pak se mi trefil mezi nohy.
Kovář: Jel jsem pomaleji a všiml jsem si, jak je zapřený nohama. Viděl jsme mezi nimi díru a snažil se vystřelit mezi ně.
Jak se hecujete?
Francouz: Spíš se pochválíme po zápase, napíšeme si pár vět k utkání. Není v tom velké burcování. Že by mi napsal, kam mi nájezd dá, to ne. Ale příště se ho možná zeptám (smích).
Kovář: Kdepak, já mu to neříkal teď a ani příště nebudu (smích). Po druhém zápase jsme si napsali esemesky, co a jak.
Co zápas číslo 4 rozhodlo?
Francouz: O vítězství nás připravilo dvojnásobné oslabení ve 3. třetině. Dostali jsme gól na 2:2 a v pokračující přesilovce na 2:3, to nebylo veselý.
Kovář: Zase přesilovky. Z nich góly převážně padají. A nemyslím si, že to bude jiné do dalšího zápasu. Je hodně vyloučení, hraje se urputně, to je obraz celé série. My v Litvínově dali vůbec první gól ze hry. A byl vlastně zázrak, že jsme v předchozích třech zápasech urvali jedno vítězství, když jsme dali jen dva góly. Musíme pokračovat jako dnes. Hrát jako o život.
