Zdá se, že mezi mladými obránci má Liberec velkou konkurenci. Co vy na to?
To máte pravdu. A příchodem Lukáše Dernera se ještě zvýšila. Abych se přiznal, ani jsem nečekal, že dostane větší šanci než já. Ale takový je život, někomu se zalíbíte, někomu ne. To se nedá nic dělat.
Co můžete udělat pro to, abyste se prosadil víc?
Musím hrát dobře v první lize a když naskočím do extraligy, tak nezklamat.
Teď vás čeká zase první liga v dresu Berouna?
Ano. Reprezentace do 18 a 20 let už mám za sebou, tam jsem se snad ukázal.
Teď musím dělat body a hrát dobře v první lize. Říká vám liberecký kouč Paleček, co konkrétně ještě musíte zlepšit?
Takhle konkrétně se moc nebavíme. Já myslím, že poslední zápasy hraju dobře, nesnažím se to nějak komplikovat. Potřeboval bych hlavně zlepšit střelbu a získat lepší přehled. Extraliga je mnohem rychlejší, na všechno máte míň času.
Jaké to je, hrát v předním týmu extraligy?
Super. Když uděláte chybu, kluci vás podrží. Sebevědomí vám vzroste, je to o něčem jiném, než se plácat někde dole.
Ale soupeři se na vás zase chtějí víc vytáhnout, ne?
Určitě, jezdí do Liberce s tím, že budou jenom bránit, a je těžké se prosadit. Bývají to tahanice o jeden gól a my to většinou dotáhneme do zdárného konce lepší fyzičkou nebo kombinací.
V Berouně, kde jste na hostování, si tolik radosti neužijete, že?
Jsme na desátém místě první ligy, to znamená na hranici play-off i sestupu. Nikdy nevíme dopředu, co bude. Každý bod je pro nás hrozně důležitý. Jsme tam z Liberce celkem tři. Trénuju v Berouně a domů jezdím, jen když mě Bílí Tygři potřebují.