Nelekl jste se, že byste mohli výhru ztratit, když Vítkovice snížily na 2:3?
Drama to bylo i za stavu 1:3. Vítkovice hrály dobře, tlačily.My jsme se snažili hrát chytře, vyhazovat puky do středního pásma, aby byli unavenější. Měli jsme štěstí.
Když jste jel nájezd na brankáře Pruska, věděl jste, co na něj platí?
Hlavně jsem věděl, že nemohu střílet mezi jeho nohy a na vyrážečku. A také mi po zápase potvrdil, že zrovna ty dvě věci si hlídal. Chtěl jsem puk tahat co nejdále a zvednout ho nad lapačku. Tu měl dole, ale bohužel jsem trefil rameno. Byla to moje chyba.
To, že nedáte nájezd, se vám často nestává...
Teď, co jsem se na podzim vrátil do extraligy, to bylo poprvé. Na Slavii jsem nájezd dvakrát dal, teď jednou ne, takže jsem pořád v plusu. Za celou extraligu mám asi padesátiprocentní úspěšnost.
Co jste si říkal, když jste nedal?
Nic slušného to nebylo. Mohl jsem zvýšit 4:1 a vše by se uklidnilo, ale nevyšlo to.
Asi po třech letech jste znovu hrál v ČEZ Aréně. Bylo to zvláštní?
To hřiště je tady obrovské a už je to pro mě nezvyk. Velké je tu hlediště, všechno. V Třinci je vše stísněnější. Je tam velká kosa, ale hra je svižnější, rychlejší.
Budete na Silvestra slavit i současnou sérii pěti výher v řadě?
Samozřejmě. Možná za odměnu dostaneme i nějaké volno.
