Puk totiž obletěl dva bránící soupeře a na útočné modré skočil přesně na hůl rozjetému Sundherovi, který gólem na 2:0 v závěru první třetiny hokejový Třinec hodně nalomil. Oceláři už se nezvedli, na Hané padli 0:4 a olomoučtí kohouti slavili třetí výhru v řadě.
„Musíme pořád makat, teď se připravíme na Spartu,“ přemýšlel hned po zápase nad příštím soupeřem (zítra, 18.20) 38letý obránce, který do Olomouce přišel před sezonou právě z Třince.
Nahrávku Sundherovi golfákem o mantinel jste právě takto zamýšlel?
Viděl jsem, že je Kevin hodně rozjetý, a spíš jsem to dával do toho prostoru. Že mu to spadlo přesně na hokejku, to jsem úplně nechtěl. Viděl jsem však, že má rychlost a je ve směru na branku, a vím sám, jak se nám, bekům, těžko sbírají puky, které letí směrem od vás. Jsem rád, že to tak prošlo a dal dobrý gól.
Třinec sice přijel nekompletní, ale je to tým, který hraje o první místo. Překvapila vás hladká výhra?
Myslím, že výhra jednoznačná nebyla. Třinec má dobrý mančaft, i když tam hráli kluci, co se objevují v Třinci i ve Frýdku, přesto nám někdy hodně zatápěli. Braňo to dobře zavřel a někdy jsme měli i to patřičné štěstí. Výsledek pro nás vypadá super, ale v některých fázích měl Třinec hodně gólovek.
V Třinci jste strávil pět let, má pro vás výhra sladší příchuť?
Znám skoro všechny kluky z Třince, kteří proti nám nastoupili, a potěší mě, když je porazíme. Ale předtím jsem hrál ve Zlíně asi osm nebo devět let a hodně sezon i ve Vítkovicích, takže znám hodně kluků z celé extraligy a moc na to nehledím. Spíš než soupeř mě zajímá, abychom zápasy dobře zvládali.
To se vám teď daří, Olomouc sbírala body před reprezentační pauzou a po ní jste znovu začali vítězstvím. Cítíte formu?
Jsme rádi, že vyhráváme, ale musíme se dál soustředit na každý zápas. Teď nám přeje víc štěstí, dali jsme i nějaké góly a otočilo se to na naši stranu. Ale musíme jít štěstí naproti a pořád makat.
V posledních osmi kolech jste počtvrté nedostali gól. Co to vypovídá o defenzivě?
Jsem rád, že teď máme takovou formu a klape nám to. Nesmíme si ale myslet, že to půjde samo. Musíme poděkovat Braňovi, že to proti Třinci zavřel, ale i tak měl nějaké šance, takže musíme být nachystaní a nepouštět soupeře do těch vyložených. Čekají nás dva venkovní zápasy a bude to zase hrozně těžké. Navíc tabulka je vyrovnaná a jedna prohra všechno mění.
V tabulce jste vystoupali na aktuální šesté místo. Čemu připisujete zlepšení v posledním měsíci?
Ze začátku sezony jsme trošičku poztráceli body a pak jsme si řekli, že musíme být soustředění na celý zápas, na šedesát minut. Někdy to jde lépe a někdy hůře, jsou i zápasy, kdy vás soupeř tlačí a přestřílí vás, ale v takových případech musíme být kompaktní, hrát v pěti dopředu i v pěti dozadu. A vyvarovat se hluchých míst, abychom soupeře nepouštěli do úplných gólovek. Pak je dobře, že je za námi Braňo nebo – když dostal šanci – Falter a nějakou chybu za nás vychytají.
Jak vám vyhovuje souhra se synem? Co hrajete vedle sebe, máte ve statistice plus minus jeden kladný bod.
Jsme spolu od čtvrtého kola, kdy nás trenéři dali dohromady. Za tu dobu jsme si k tomu něco řekli, spíš jen pár detailů, a trochu jsme si na sebe zvykli. Já hrávám spíš víc zezadu, syn si to někdy vezme a snaží se s útočníky něco vymyslet.
