Během utkání domácí Olomouce, za kterou letos debutuje v extralize 17letý obránce Jakub, a vedoucího Třince, za něhož hraje rovněž beka o dvacet let starší Lukáš, moc možností k takové fotce neměli.
Na ledě se při střídání míjeli, k rodinnému hitu u mantinelu nedošlo. Jen v první třetině se Jakub hrající s košíkem, jenž je povinný pro juniory, snažil zakleknout otcovu střelu od modré, ale trefila parťáka Mataie.
„Spíš jsem se staral o to, abychom vyhráli, než bych sledoval Jakuba. Moc jsem si to během zápasu nepřipouštěl, hlavně jsem chtěl porazit Olomouc a nemyslet na to, že je to zápas mezi námi dvěma,“ vyprávěl Lukáš Galvas po vítězství svého Třince 2:1. „Na ledě jsme se moc nepotkali, tak dvě střídání. Jsme oba obránci, já se dostal dvakrát k bráně, mladej asi taky. Bylo to taktické, vyrovnané.“
Možná naštěstí pro klid u Galvasových. Máma fandila dítěti, mladší brácha zase tátovi. „Naschvál,“ povídá Jakub v obležení kamer a diktafonů. Toho humbuku a rozhovorů si před i po zápase užil ažaž. „Bylo toho příliš, chtěl jsem se víc soustředit na hokej, ale myslím, že jsem to zvládl.“
Ostatně i trenér Zdeněk Venera chválil: „Pro Kubu to muselo být hodně náročné, ale zvládl to dobře. Rozdával rozhovory, protože pro fanoušky je to zajímavé.“
Třinecký asistent trenéra René Mucha přikývne: „Všude se o tom psalo, čekalo se na to. Je to rarita.“
Ano, zajímavý příběh. A veselejší pro zkušenějšího z Galvasů. Neporažený Třinec po boji otočil stav.
Za normálních okolností by se mluvilo hlavně o dvougólovém střelci Zbyňku Irglovi, ale v úterý vpodvečer nebyl hlavním hrdinou televizního šlágru.
„Jsem rád, že jsem vyhrál. Jakub to má ještě všechno před sebou. Až skončím, ať vyhrává,“ smál se řízný zadák s téměř tisícovkou startů v extralize, v níž kroutí 21. sezonu.
To Jakub je na startu kariéry, která má být ovšem ještě úspěšnější než tátova. A to senior nakoukl do reprezentace. Galvas mladší zase s českou osmnáctkou vyhrál prestižní Hlinkův memoriál, když byl nejproduktivnějším obráncem turnaje. Ofenziva je jeho doména, zatímco otec tvrdí muziku vzadu.
„Kuba má velké předpoklady. V první řadě potřebuje nabrat hmotu, to přijde s věkem. Ale co se týče přehledu ve hře, je opravdu velice dobrý. Já bych tipoval, že to dotáhne dál než Lukáš,“ odhaduje Venera, jenž ještě ve Zlíně vedl i Galvase staršího. „Jak čas letí a jak se stárne... Nikdy bych si nemyslel, že budu ještě trénovat jeho syna.“
Třinecký obránce Lukáš Galvas
A dává mu prostor na ledě. Proti Třinci jako sedmý bek odehrál solidních 13 minut 25 sekund, chodil i na oslabení. Pro srovnání jeho otec měl čas 17:59.
„Dáváme Kubovi tolik, kolik si zaslouží. Kdyby to hořelo, chodili by přes něj soupeři do šancí, tak by tolik prostoru neměl. Kdyby neměl ten košík, tak by nikdo ani nevěděl, že je to junior,“ pokračuje Venera ve chvále. Nevyčítal mu ani vyloučení, po kterém Třinec srovnal. „Škoda, ale zápas nám neprohrál.“
I spoluhráči se snažili z teenagera setřást nervozitu. „Říkali jsme mu, ať je v klidu, ale on to na sobě nedá znát. Vypadá klidně. Třeba to v něm trošku vřelo, ale zvládl to suprově,“ ocenil útočník Vilém Burian.
„Ale prohra proti tátovi mrzí o to víc. I tak to však byl krásný pocit a zážitek,“ uzavřel talentovaný hoch.
