Poprvé se v extralize střetl táta se synem. Těší zápis do historie?
Krásný pocit. Doufám, že si proti tátům zahrají i další synové. Bylo to fajn. I zápas byl kvalitní a hodně těžký. Drželi jsme s nimi tempo. Dobře jsme bruslili. Škoda vyloučení ve druhé třetině a posledního gólu. Byl z ničeho. Prohra proti tátovi mrzí docela dost, ještě když jen o gól. Ale začíná další den a budeme se chystat na Liberec.
Už před zápasem jste byl pod mediálním drobnohledem. Cítil jste větší nervozitu?
Narušilo mi to klid, jak teď furt dávám rozhovory. Už toho bylo hodně, chtěl jsem se soustředit na zápas, ale myslím, že jsem to zvládl.
Co vám říkal táta po utkání?
Jen mi podal ruku a smáli jsme se na sebe. Něco mi řekl, ale to si nechám pro sebe. Moc hráčům se to nestane, to si uvědomuju. Byl to můj malý sen. Chtěl jsem si zahrát s ním, teď se podařilo aspoň proti němu. Mrzí mě prohra. Doma si to ještě vyříkáme.
Bude domácí rozbor?
Řekne mi věci, které bych měl zlepšit, ale jinak půjdeme každý dál svou cestou.
Dá se vůbec během střídání vnímat, jestli je na ledě i váš otec?
Ze začátku jsem si ho všímal. Ale postupem času jsem vůbec nevěděl, jestli ještě hraje. Úplně mi ze hry vypadl, viděl jsem ho až pak zase na konci. Soustředil jsem se na celý tým, ne jen na něj. Na ledě jsme si ani nestačili nic říct.
Ani před zápasem vám neříkal: Běda, jestli mě budeš hitovat!
To ne, jen mi napsal, že mi dá gól.
Nedal. Spoluhráči vás hecovali?
Jo, popichovali. Ale to bylo i v Třinci. Slyšel jsem, že tátovi říkali, jestli do mě mají jít naplno. Do souboje jsme se ale nedostali.
Komu fandila rodina?
Brácha fandil tátovi, on to dělá schválně. Aspoň máma říkala, že bude fandit mně, tak jsem byl rád.
Mrzí vás vyloučení, po kterém Třinec srovnal?
Jo, blbě jsem tam nechal hokejku. Měl bych si na to dávat pozor, bylo to zbytečné vyloučení.
TÁTA. Třinecký obránce Lukáš Galvas
Táta měl však ještě víc zbytečné vyloučení za vyhození kotouče. To by se mu dalo vyčíst, ne?
Někdy se stane, že vám puk skočí. S tím už nic neuděláte.
Na ledě ve své první sezoně v extralize dostáváte prostor, chodíte i na oslabení. Vážíte si toho?
Jsem šťastný za tolik prostoru. Chci toho co nejvíc využít, abych byl prospěšný pro tým.
Nastupujete proti hráčům jako Irgl, Polanský...
Snažím se to nevnímat a hrát svou hru. Někdy si představuju, že tam tak dobří hráči nejsou, aby mě to nevyvedlo z míry.
Trenér vás chválí?
Nevyjadřuje se, jestli to byl ode mě špatný, nebo dobrý zápas. Spíš mi ukáže chyby, které jsem udělal.
Bude teď u Galvasových do dalšího zápasu tichá domácnost?
Táta jede do Třince, tak bude klid.
