Po dvě dekády už Ladislav Lubina baví hokejové fanoušky nevyzpytatelnými kousky a rozčiluje příznivce soupeře svým temperamentem.
Má za sebou slávu i pády: v roce 1989 vyhrál titul po boku Haška, Šejby a Janeckého, pak hrál v Německu a ve Švýcarsku. V devadesátých letech měl v Třinci potíže s alkoholem, ale znovu se vyšvihl a dostal se dokonce znovu do reprezentace.
Pardubický útočník poprvé naznačil, že by mohl skončit s hokejem, nebo minimálně ve východočeském mužstvu.
„Chci, aby to rozloučení bylo vítězné,“ řekl po druhém čtvrtfinálovém duelu s Plzní. „Definitivní ale není nic, budu o tom mluvit až po sezoně,“ odmítl Lubina další dotazy na téma konec kariéry nebo přestup do jiného klubu.
V sezoně si zahrál na křídle vedle Dopity, s letitým kolegou v útoku Blažkem vytvořili údernou řadu. I přesto, že Lubina zahájil sezonu se zraněným kotníkem z reprezentačního utkání s Ruskem.
V posledních týdnech ale nebyl tolik vidět, během února se dokonce objevily náznaky, že by se nemusel vejít do sestavy. „Dva měsíce jsem se připravoval na závěr sezony,“ řekl zkušený útočník. „Teprve teď mají zápasy správnou šťávu a náboj.“
Kouč Miloš Říha jej nakonec přeřadil do třetího útoku k Mikeskovi a Kudrnovi, respektive Pištekovi. Na Lubinovu vlastní volbu. „Dá se říct, že jsem si ty spoluhráče vyvolil z několika možností. Při řešení sestavy jsem měl varianty na výběr,“ prozradil protřelý veterán.
„Tihle kluci hrají hokej, který je v play-off potřeba. Tvrdý a bojovný,“ pochvaluje si důrazné spoluhráče.
V zápase s Plzní nachytal soupeřovu obranu, jeho nahození z úhlu si zadák Dobroň srazil do vlastní sítě. Lubina tak zlomil kouzlo gólmana Málka, který ho předtím vychytal v nájezdu a přes četné šance Pardubic držel osmnáct minut čisté konto i naděje západočeských bojovníků.
Hokejový lišák přispěl ke druhé čtvrtfinálové výhře svého týmu úvodním gólem. „Jsem rád, že jsem tam po osmi zápasech něco ubouchal. O góly mi ale tolik nejde, mám jiné úkoly,“ tvrdí pardubické křídlo. „Jsem tam od toho, abych víc bránil než útočil,“ prohlásil.
„Sedmadvacet let hraju levé křídlo, takže mi to tak nevadí. Ale přesun do obrany á la Ota Janecký neplánuju,“ smál se při připomenutí občasné pardubické role doyena české extraligy.
