"Tuhle výzvu beru. Je jasné, že budu pod tlakem, ale jsem na to připravený," říká 34letý gólman, který má ve sbírce titul světového šampiona i zlato z české extraligy s Pardubicemi.
Jak se váš příchod do Liberce zrodil?
V Trenčíně jsem měl dohodu, že můžu odejít, žádná kompenzace tam nebyla. Dohoda s Libercem vznikla velmi rychle, během pár hodin. Oni věděli, co chtějí, já věděl, co chci. Tak jsem tady.
A co chcete?
To, co všichni v Liberci. Postoupit do play-off a pak tam udělat nějaký rozruch.
Neváhal jste přijít do klubu, který se výsledkově trápí?
Nalijme si čistého vína: nabídka z top týmu nepřijde, pokud se nikdo nezraní. To je první věc. Druhá věc je, že Liberec má stále velký potenciál. Kdyby mužstvo mělo jen dohrát sezonu, nechodil bych sem. Ale tady je velká perspektiva a postup do play-off je na hraně. Takových mužstev jako my je v lize pět.
Přišel jste s perspektivou, že v Liberci setrváte do konce sezony, nebo uvažujete dál?
U mě platí heslo: "Velcí chlapi rostou pomalu". Takže pojďme teď na Kometu a uvidíme, co bude dál. Co se stane za měsíc, za dva, to neřeším. Důležitý je pátek, pak neděle a úterý. Tyhle tři zápasy před reprezentační pauzou budou klíčové pro celou sezonu. Nemám čas přemýšlet nad jinými věcmi.
Ján LašákHokejový brankář, 34 let, čerstvá posila Liberce. Začínal v rodném Zvolenu, odkud zamířil do nižších amerických soutěží. Odehrál i šest zápasů v prestižní NHL v dresu Nashvillu. V české extralize získal v roce 2005 titul s Pardubicemi, kam přišel z Petrohradu. V Pardubicích strávil celkem pět sezon, poté hrál v KHL za Mytišči, Chabarovsk a Spartak Moskva a ve finském Jokeritu Helsinky. V této sezoně nastupoval za Trenčín, který je ve slovenské extralize aktuálně osmý, odchytal 34 zápasů s průměrem 2,66 obdržené branky, úspěšností 92,41 procenta a dvakrát udržel čisté konto. Účastník devíti mistrovství světa, na kterých vedle zlata získal se Slovenskem i stříbro a bronz, a dvou olympijských her. |
Čekal jste, že se ještě vrátíte do české extraligy?
Soustředil jsem se na nějaké další angažmá v KHL, byly tam nějaké "ťuky", ale vždy to padlo. Pak se čekalo na Švédsko či Finsko. A když přišla nabídka z Liberce, využil jsem jí.
Jak se těšíte na spolupráci s kapitánem Petrem Nedvědem?
Známe se z reprezentačních zápasů, osobně ne, na to bude čas později. Jsem zvědavý, jak táhne tým, člověk se učí celý život. Sám se snažím být jedním z takových hráčů.
Jak hodnotíte libereckou brankářskou konkurenci Melicherčíka a Schwarze?
Nesledoval jsem jejich výkony, takže kritika ani chvála není na místě. Když někdo prohraje 5:6, neznamená to, že je na vině brankář. Hokej je jedna velká puzzle. Musíte složit všechny dílky, aby vznikl obraz.
Liberec po Chomutovu dostal nejvíc gólů v extralize. Co tomu říkáte?
Jsem tu velmi krátce, abych řešil takové věci. Uvidím až na ledě. Ale sledoval jsem poslední zápas s Litvínovem a musím říct, že mužstvo hrálo dobře, jen na konci udělalo taktické chyby. Nevšiml jsem si, že by někdo zaostával.
S Pardubicemi jste získal titul a stříbro. Dá se říct, že v české extralize jste prožil nejlepší léta?
Ani bych neřekl. Poslední čtyři roky se mi velmi daří. V Jokeritu Helsinky jsem prožil velmi dobrou sezonu, v Chabarovsku jsme poprvé v historii klubu postoupili do play-off, i ve Spartaku Moskva se mnou byli vloni spokojeni. Jasně, v Pardubicích jsme získali titul a člověk nejradši vzpomíná na kamarády, se kterými něco vyhrál. Ale pak přišel útlum a v KHL jsem zažil úspěšný restart.
Jak vzpomínáte na zápasy v Liberci?
Pamatuju si, že jsme tady jednou dostali strašnou dardu, snad osm gólů. Ale jinak se mi tu chytalo dobře. Zažil jsem tady svoje první play-off v sezoně 2004/05, to se hrálo ještě ve staré hale. Bylo to vždy vyhecované, jezdilo sem hodně lidí z Pardubic. Na takové zápasy člověk nezapomíná.
K vyhecované atmosféře přispěl i sporný moment z prvního zápasu semifinále té sezony, kdy si Liberečtí mysleli, že jste puk chytil až za brankovou čárou. Vybavujete si to?
Ano, střílel Aleš Kotalík. Gól to však nikdy nebyl. Kamery to nemohly zachytit, puk se obtočil kolem tyčky. Po těch letech už je to jedno, i kdyby to gól byl, ale opravdu ne. Aleš to pak sám přiznal, druhý den jsme se o tom bavili.
Trenér Hynek si od vás slibuje, že byste mohl být impulzem, který pomůže zvednout Liberec do vytoužené desítky. Jste na to připraven?
Klub mě přivedl, abych tým potáhl, to je realita. Tlak na mě bude a já s tím počítám.
A kdyby to do desítky nevyšlo, bylo by to pro vás velké zklamání?
Uf, to mě nenapadlo. Tak daleko jsem nedošel. Víte, jak se to říká: "Co si člověk přeje, to se mu splní." A mně se to potvrdilo i v mimohokejovém životě. Byly to skvělé zážitky, mohl bych vám povyprávět, ale to už není do médií.
