Pražské týmy v extralize obvykle nesledují příliš početné návštěvy a o atmosféru v hledišti se často starají spíše "kotle" hostujících fandů. Tentokrát ale slávističtí diváci přitáhli pozornost zajímavým gestem.
Jedenáct minut vydržela asi dvacítka příznivců držet nad hlavou cedule s tlustě natištěnými jedenáctkami. V úvodních chvílích se domácí nedočkali ze slávistického "kotle" žádné podpory, slyšet tak byl na druhé straně tribuny jen shluk hostujících fandů. Plán byl: jedenáct minut ticha za Ujčíka. Ten ve Slavii nosil právě jedenáctku.
"Kvůli Slavii a rodinnému zázemí tento hráč obětoval svou jedinečnou šanci získat angažmá v jednom z nejslavnějších klubů NHL. Svým vztahem ke Slavii si získal srdce fanoušků a stal se jedním ze symbolů klubu. V návaznosti na jeho bezprostřední reakci si tedy nedokážeme představit, že by se do Slavie již nevrátil," píše se v oficiálním vyjádření slávistického fanklubu.
Jenže domácí hokejisté brzy skórovali a jejich příznivci propukli v jásot. U prvního gólu byl navíc právě Duda. Jen hrstka "Ujčíkových věrných" vydržela být zticha až do jedenácté minuty, v níž pak začal fan klub skandovat jeho jméno. A pak se na uvítanou ozvalo i hromové: Ráádek Duda!"
"Podobné výměny jsou v hokeji normální," říkají shodně slávistický kapitán Josef Beránek i kouč Vladimír Růžička. Ten ale přitom tvrdí: "Ani jsem si toho protestu nevšiml. Ať si každý fandí komu chce, je to jejich věc. My potřebujeme vyhrávat, proto jsme ten trejd udělali. A podívejte, jak mužstvo výměnou ožilo."
Zajímavý případ věrnosti ke konkrétnímu hráči má paralely i v zámořské NHL. Nejznámějším příkladem v historii hokeje, kdy diváci doslova oplakali odchod milované hvězdy, byl v 80. letech přestup Waynea Gretzkého do z Edmontonu do Los Angeles. Diváci tehdy po stovkách odhlašovali permanentní vstupenky, proklínali Petera Pocklingtona, majitele týmu Edmonton Oilers a při utkáních snímala kamera na tribunách fanoušky v slzách.
Po letech podstatně klesla návštěvnost v Anaheimu, kde publikum zazlívalo vedení a majitelům odchod Teemu Selänneho a dalších oblíbených hráčů. Celý Boston zase fandil ve finále play off 2001 "svému" Rayi Bourqueovi, jenž v týmu Colorada dobýval Stanleyův pohár. V New Jersey byli tehdy k vidění i fanoušci s půlenými dresy: levá polovina bílá s "Áčkem" Colorada Avalanche a pravá černá s tradičním hranatým "Béčkem" Bostonu Bruins.
"Já si ale na nic podobného v NHL nepamatuju," kroutí hlavou Růžička. Duda naopak už zažil od fanoušků po přestupu mnohem víc horkých chvil: "Třeba v Kanadě na mě diváci bučeli v Regině, odkud jsem přestoupil do Lethbridge. Ale to patří k hokeji." A co říká na protestující diváky na Slavii?
"Jasně, že ty jedenáctky v hledišti nešly přehlédnout, ale myslím si, že se ti lidi zachovali dobře. Vůči mě byli fér. Trochu jsem se bál, aby na mě nepískali, ale pak to ze mě spadlo. Pomohlo mi, že jsme dali rychlý gól," říkal po zápase. I díky tomu byla pro něj premiéra v domácím slávistickém dresu příjemným zážitkem.
Dudu si asi oblíbí, ale na Ujčíka budou v Edenu najisto dlouho vzpomínat. I útočník Milan Antoš přiznal, že s ním Ujčíkův odchod otřásl. "Viktor je super kluk a výborný hráč, měli jsme ho rádi," říká.
Bývalí Ujčíkovi spoluhráči jsou přesvědčeni, že se exslávistovi v Plzni povede dobře. "Svoje fanoušky si tam jistě najde. A kdo ví, co bude potom?" ptá se řečnicky Antoš. "Třeba se sem zas vrátí..."
