Kratěna a Broš: spolu sbírají tituly

P r a h a - Vyhrávat mistrovský titul je pro hokejisty Ondřeje Kratěnu a Michala Broše stejně samozřejmé jako jezdit po sezoně na dovolenou, vítězný esprit dodávají svým mužstvům pravidelně každým rokem. Ať už to bylo v Olomouci mezi juniory, ve Vsetíně ve zlaté společnosti kolem Stavjani, Dopity a Čechmánka, nebo minulý rok ve Spartě, s níž na titul útočí také letos. Jsou to permanentní mistři. "A hlad po dalším poháru je pořád stejný. Titul je to, proč od května začínáme trénovat, proč se deset měsíců honíme. Pocit vítěze je úžasný, dá se těžko popsat," rozplývá se Broš.

V extralize má o jeden titul víc Kratěna, třikrát vyhrál se Vsetínem a vloni se Spartou. "Můj první rok ve Vsetíně jsme se zatím naposledy rozdělili a Olomouc nepostoupila ani do play off," vzpomíná Kratěna. Od léta 1997 už úderná dvojice opět válčí spolu. A sbírá tituly všude, kam přijde.

Medaile a kazety s nejlepšími momenty sezony, které vítězný klub pro hráče natáčí, se jim hromadí. "Když vítězím, nepřipadám si jako lepší člověk, ale mám dobrý pocit, že jsem něco dokázal," říká Broš.

Bývali ještě nedávno tři, na lajnu mladíků Kratěna, Broš, Tomajko si vzpomene každý. Pro velký hokej je objevila Olomouc, odkud šli do Vsetína, kde je Tomajko dodnes. "V původním složení by asi byli ještě lepší, ale i ve dvojici představují velkou sílu. Kratěna udělá spoustu černé práce, Broš je osobnost. A mohou se ještě lepšit," říká sparťanský asistent Pavel Hynek. Kratěnovi bude čtyřiadvacet, Broš je o rok starší.

Když byli malí, hráli si na Gretzkého, Lemieuxe nebo na Lálu, jak gólem do prázdné branky podtrhl výhru nad Kanadou na mistrovství světa 1985. Teď stojí před svým dalším velkým bojem. "Na tu atmosféru rozhodujících zápasů se nedá zvyknout, nemůže asi nikdy zevšednět," těší se Broš.