Jaká byla jeho hokejová cesta? Měla hodně zastávek. Začal na postu obránce, ale už v dorostu Teplic si občas odskočil do útoku. Do extraligové Slavie přišel jako bek. Z obrany do útoku přestoupil v polovině uplynulé sezony. "Když přišel trenér Růžička, měli jsme málo útočníků, a tak mě postavil dopředu," vzpomíná Klobouček.
Letos na ledě moc času neprožil. Hrával často se čtvrtým útokem, podle potřeby se čas od času proměnil v obránce. Cítí se víc útočníkem, nebo obráncem? "Cítím se jako hráč. Je mi jedno, kam mě trenéři postaví, to záleží jenom na nich." Jeho bývalý spoluhráč a současný obchodní manažer Slavie Ladislav Blažek však prohlásil, že se na beka už nehodí. "Příliš se zapomíná vepředu," tvrdí Blažek.
"To si nemyslím, dokážu hrát na obou postech," oponuje Klobouček. Ve statistikách je s osmatřiceti minutami druhým nejtrestanějším útočníkem Slavie. Tvrdost mu zůstala. "Mám za úkol chodit do hráčů a získávat puky. Snažím se bojovat na hranici možností," vysvětluje.
Loni ve Slavii patřil mezi hráče, kteří se účastnili bitek častěji než ostatní. Většinou vítězil, stal se miláčkem slávistického publika. V letošním ročníku se zatím drží stranou. "To není tím, že jsem v útoku. Když se jdu prát, musí tam být od soupeře nějaká záludnost, která mě vytočí."
Klobouček už několikrát vystřídal během jednoho zápasu obě role. Chvíli byl útočníkem, pak ho trenéři poslali do obrany. Nebo naopak. Podle toho, kdo z jeho spoluhráčů se zranil. "Zažil jsem asi pět takových zápasů, kdy jsem hrál na obou postech zároveň. Mně to nevadí, vůbec si nemyslím, že bych se zapomínal vracet."
Slavia patří mezi týmy s nejvíce nestálými útoky. Dílem je to častými výměnami hráčů, dílem spoustou zraněných. "Trenér Růžička útoky často mění, také proto, že není spokojený s produktivitou. Dokážu hrát na obou křídlech, a tak jsem vystřídal snad všechny možné spoluhráče. Ale s nikým jsem nehrál tak dlouho, abychom se sehráli. Snad už někde vydržím delší dobu."
