Pardubice v Japonsku nejprve porazily v přípravném utkání někdejšího tamního šampiona Nippon Paper Cranes 7:0. Poté ani jednou nezaváhali na turnaji v Naganu a postupně porazili kanadský tým St. Georges Garaga (6:5), japonskou reprezentaci (7:2) a výběr druhé finské ligy (6:1).
Vyhráli jste všechny čtyři zápasy během japonského turné. Jaká byla kvalita vašich soupeřů?
Výsledky sice vypadají jednoznačně, ale na ledě to tak nebylo. V přípravném utkání v Jokohamě na nás domácí doslova vletěli. Měli jsme obrovské problémy, abychom to zachytili. Kanaďané zase předváděli svou obvyklou hru se spoustou nečistých zákroků. Japonský národní tým, který se připravuje na mistrovství světa, je složený z mladých hráčů, jimž trošku chybí taktika. Ale opět jsme museli sáhnout na dno svých sil, abychom to zvládli. Přestože je výsledek jednoznačný, tak se rozhodlo až v poslední třetině. Finové měli výborné mužstvo složené z mladých ctižádostivých hráčů, kteří výborně bruslili a bránili.
Nejtěsnějšího vítězství jste dosáhli s Kanaďany. Byl to nejtěžší soupeř?
Kanada byla spíše jedním z nejslabších mužstev. Hrála však takovým stylem, že všichni měli obavy ze zranění. Bylo to na hranici únosnosti. Museli jsme se s tím ale vypořádat.
Led v Naganu svědčí českým hokejistům. Reprezentace tam získala olympijské zlato, vy jste teď zase vyhráli mezinárodní turnaj. Jaký zvuk má český hokej v Naganu?
Určitě velký, Česko tam je velmi populární už od olympiády. Uznávají nás a fandí nám, což bylo příjemné.
Motivoval vás úspěch reprezentace na olympiádě a snaha nepošramotit renomé českého hokeje v Japonsku?
Když kluci vstoupili do olympijské haly, tak si na to určitě vzpomněli. Zda je to ale motivovalo, nevím. Pro nás je především důležité, abychom se naučili vyhrávat. Takže motivace asi ne, ale určitý závazek v paměti tam byl.
Vystřídali krasobruslaře
Prioritou zájezdu do Japonska byla příprava na vrchol extraligy. Jaké jste tam našli podmínky?
Začátek nás trošku zarazil. Přijeli jsme a neměli jsme led. Organizace malinko vázla. Japonci jsou známí tím, že mají problémy s improvizací. Nakonec jsme to ale vyřešili přes naši ambasádu. Pronajali jsme si led, mohli jsme trénovat. Jakmile se ale blížil turnaj v Naganu, tak už vše fungovalo a organizace byla výborná.
V Jokohamě jste ale trénovali v krasobruslařské hale ...
Do haly, v níž jsme měli hrát utkání, jsme se nemohli dostat, protože tam byl nějaký trh. Přes ambasádu jsme si zajistili jinou halu. Byla asi opravdu krasobruslařská, protože strop byl hodně nízko a kolem byla zrcadla. Nám to ale bylo jedno. Hlavně, že jsme byli na ledě. Trénink splnil svůj účel.
Byla to tedy kvalitní příprava na blížící se play off?
To se teprve uvidí. Určitě to ale nebylo tak jednotvárné jako příprava doma. Sice jsme se hodně nacestovali, na druhou stranu však všichni soupeři hráli proti nám nadoraz. Museli jsme vynaložit všechny síly, abychom obstáli. V tom byla příprava kvalitní.
Improvizace v sestavě
Japonsko ale nepřineslo jen pozitiva. Jak vypadají zranění Tomáše Rolínka a Libora Zábranského?
Rolínek si obnovil zranění kotníku. Byla to i jeho chyba, protože si chtěl vyzkoušet hru bez zatejpování. Léčení by ale nemělo trvat tak dlouho jako při prvním zranění. Zábranského začalo trochu tahat tříslo, ale v jiném úponu. Proto jsme ho nechali vydechnout a jenom trénoval.
Když se k tomu přidá zastavená činnost Vyhlídala, tak jste byli nuceni v obraně dost improvizovat ...
Měli jsme tam ale spoustu hráčů. Mohli jsme si opět vyzkoušet Otu Janeckého na postu čtvrtého útočníka. Zase se ukázalo, že tak můžeme hrát. Michael určitě do konce sezony hrát nebude, což je pro nás velká ztráta. Mužstvo se s tím ale musí vypořádat.
Ani útoky ale nenastupovaly ve stále stejném složení.
Chtěli jsme si vyzkoušet různé varianty. Třeba koho dát ke Kropáčovi s Pištekem. Zda leváka, chytrého hráče nebo Tvrdíka, který je podobným typem jako oni. Máme nyní pět útočných řad, takže bude rozhodovat momentální forma a možnost různých variant je velká.
Poprvé za Pardubice nastoupil slovenský reprezentant Radoslav Kropáč, který přišel z Liberce. Jak zapadl do mužstva?
Bylo vidět, že je to kvalitní hokejista. Je to typ útočného hráče, který se dokáže uvolnit nebo si najet na dlouhou přihrávku. V každém utkání vstřelil gól, ale dostal si i do mnoha dalších šancí. Doufám, že si to schovává na play off.
Šinkanzen pomohl
Zanechalo exotické turné na hráčích velké stopy únavy?
To se uvidí. Když se ale něco vyhraje, tak jde únava stranou. Mužstvo je v dobré náladě a má hráče, kteří se o ni dokáží postarat. Starší hráči jako Ota Janecký nebo Láďa Lubina k turnaji přistoupili výborně a ostatní se k nim přidali. Parta zase žila spolu správným duchem.
Bylo cestování hodně náročné?
Mně to docela uběhlo, ale každý to cítí jinak. Snažili jsme se hráčům cestování zmírnit. Proto jsme třeba zařídili jízdu šinkanzenem, který je pohodlnější. Samozřejmě stát dlouho na letišti a cestovat v letadle je dost náročné, ale přesto si myslím, že to hráči zvládli dobře.
Japonsko tedy mužstvo před play off ještě více stmelilo?
Určitě. Sice je tým stále spolu, ale snažíme se obměnit tréninkový a zápasový režim. Proto jsme jeli v prosinci na hory a teď do Japonska. Je to příprava na play off, kde je mužstvo stále pohromadě.
K nadcházejícím extraligovým zápasům tedy hledíte s optimismem?
Jak jinak (smích). Máme náskok a před námi je posledních sedm zápasů. K tomu směřuje naše příprava. Je důležité, aby už nikdo neonemocněl nebo se nezranil. Pak věřím, že náš první cíl zvládneme.
