Kvůli tamním daňovým zákonům však začne jeho hostování až 18. října, do té doby vypomůže Vítkovicím.
Spadl vám po podpisu smlouvy s Färjestadem velký balvan ze srdce?
Jsem moc rád, že mám kde hrát. Jen mě mrzí, jak to dopadlo s Pardubicemi. Byl jsem tady spokojený. Trenér měl ale jinou představu, to se stává.
Budete hrát za úřadujícího švédského mistra. To je štěstí v neštěstí...
Färjestad je špičkový tým, jeden z nejlepších v Evropě. To je výborná varianta. Doufám, že se mi tam bude dařit.
Byl jste hodně překvapen, když s vámi přestaly Pardubice počítat?
Obrovsky. Bylo to nepříjemné. Dozvěděl jsem se to i docela pozdě, ale takový je hokejový život. Jako hráč s tím nic nenadělám. V Pardubicích jsem chtěl minimálně ještě jednu sezonu zůstat, ale představa klubu byla jiná. Proto odcházím.
Netrápily vás zdravotní problémy, naplno jste trénoval, a přesto jste nehrál. Byly to hodně krušné týdny?
To bylo na této situace nejnepříjemnější. Byl jsem zdravý a nehrál jsem. Mohl jsem třeba týmu pomoci, když nehráli Aleš Píša a Martin Čech. Ale situace se tak vyvinula.
Na spadnutí byl váš odchod do německého Mannheimu. S týmem jste absolvoval i soustředění. Proč tato možnost nevyšla?
O tom mám jen zprostředkované informace. Smlouva byla podepsaná. Je otázkou, zda to byl problém financí při dohodě se mnou a mezi kluby. Nebo to byla záležitost trenéra, který je Američan a preferoval zámořské hráče. Těžko se to někdo dozví. Momentálně mi to už je jedno. Plně se soustředím na nové angažmá a těším se do Švédska.
Mannheim trénuje Greg Poss. Všelijaké zkušenosti s ním měl i gólman Adam Svoboda, který ho zažil v Norimberku.
Možná byla chyba, že jsem se odkázal na Adama (úsměv).
Byla to jediná nabídka, kterou jste v tomto období měl?
Bylo jich víc. Ale nikdy to nedošlo do fáze jednání o smlouvě. Bylo to spíše jen oťukávání. Přístup Färjestadu byl diametrálně odlišný. Přišel s hotovou nabídkou a hned začal vše řešit. Byl to přímý zájem o mě a Pardubice na to přistoupily.
V létě jste si zahrál za švédskou Luleu na turnaji ve Švýcarsku. Byla možnost získat angažmá v tomto týmu?
To byla jen oboustranná výpomoc, kdy jsem nemohl hrát přípravné zápasy za Pardubice. Chtěl jsem být trošku rozehraný. A panu Lenerovi chyběli obránci, proto mi tuto možnost nabídl. Navzájem jsme si pomohli. Jsem za to rád. Byl to příjemný zážitek, když jsem strávil týden ve Švýcarsku.
Ve stejné situaci jako vy je stále Adam Svoboda, váš spolužák z Brna ze základní školy. Zatím stále čeká na nové angažmá. Sblížilo vás to ještě víc?
Už tak máme k sobě hodně blízko. Byla to nepříjemná situace pro oba. Já už ji mám naštěstí vyřešenou. Teď přeji Adamovi, aby se to rychle povedlo i jemu a mohl začít chytat. Pro žádného hráče není takové čekání ideální.
Bez zápasů jste měl alespoň víc času a mohl jste si užívat své malé dcerky...
To ale bylo jediné pozitivum. Dcerka kvete, to je nejdůležitější. Ovšem já jsem bohužel neměl v minulých dnech zrovna nejpohodovější náladu. Když vám to neklape v práci, přenáší se to i do osobního života.
Truchlivá nálada už je ale pryč. Po Finsku a Rusku poznáte s rodinou další zemi. Těšíte se do Švédska i z toho důvodu?
Třeba o Finsku jsem nyní vůbec nepřemýšlel, tam to už známe. Švédsko nám maximálně vyhovuje. Už jsem o něm uvažoval vloni. Měla se nám ale narodit malá. Proto nás to táhlo domů. Byli jsem rádi, že nám vyšly zrovna Pardubice, které známe. Rozhodně se nám odtud nechtělo tak rychle odcházet pryč. Za Švédsko jsme ale hodně vděčni.
Teď vás tedy čeká stěhování domů do Brna na pár dnů?
Zrovna manželka předává byt a stěhujeme se fofrem do Brna. A než vyrazíme do Švédska, měl bych odehrát pár zápasů za Vítkovice.
Takovou možnost jste asi uvítal.
Určitě. Pomůžu Vítkovicím a také sám sobě, abych do Švédska přijel ready.
