"Byl jsem před sezonou zdravý. Měl jsem dobrou přípravu. Nebyl důvod, abych si nevěřil," říká třiatřicetiletý Balaštík.
Takže jste se svou střeleckou potencí spokojený?
Šestadvacet gólů je slušná meta. Mám z toho dobrý pocit, i když branek mohlo být více. Jsou tam rezervy.
Jak jste snášel na podzim přeřazení do třetí řady?
Úplně v klidu. Vývoj sezony nemusí být ideální. Někdy přijdou slabší chvilky. Zbytečně jsem se tím nechtěl rozptylovat. Věřil jsem, že je to dočasné řešení.
V počtu branek vás možná brzy dožene Antonín Honejsek.
Přál bych mu to. Je to hodně šikovný hokejista. Přemýšlí o své hře, sbírá inspiraci na internetu, sleduje NHL. Mohl by se stát jedním z mých nástupců ve Zlíně.
V kabině máte hodně mladých hráčů. Mládnete mezi nimi?
Trend nošení kotníkových tenisek nás minul. Je cítit, že kluci mají svůj svět. Nemají starosti s rodinami jako my starší. Je to ale správný mix. A tím, jak sezona probíhala, to bylo ještě znásobené. Dařilo se nám sbírat body, na zimák jsme chodili s čistou hlavou. V týmu je pohoda.
Nepřemlouvali vás zkušenější hráče, abyste si před play-off také obarvili vlasy?
Jsme na to dost rozumní, abychom se nenechali. Nevím, co by na mě říkaly paní učitelky ve školce, kdybych tam přivedl dcerku s obarvenou hlavou. Nechám si narůst vousy a budu doufat, že budu zarostlý co nejdéle.
Co ještě přinesli mladí do týmu?
Překvapilo mě, jaký za rok, co jsem byl pryč, udělali obrovský pokrok. Honejsek, Holík, Zámorský začali být klíčovými hráči, pomohli nám brankami ve spoustě zápasů. Přidali se i další kluci, naposledy Urbanec. Měli jsme zažitý určitý způsob hry a oni do ní vnesli agresivitu, rychlost, dravost. Obraně soupeřů dělají spoustu problémů, dokážou si vykoledovat přesilovku a vytvořit gólové šance. Každá pětka hraje odlišný styl hokeje, což zvyšuje naši ofenzivní sílu a soupeři na to hůře reagují.