Třinecký hokej si letos připomíná 90 let svého vzniku. A 25. sezonu je mezi českou elitou v extralize.
„My jsme ve vedení klubu čtyřiadvacet let,“ uvedl prezident klubu Ján Moder. „Ale už předtím jsme patřili mezi hlavní sponzory. Před námi klub vedli nadšenci, kteří se postarali o postup do extraligy.“
Moder připomněl, že když nynější šéfové klubu, majitelé Třineckých železáren, vstupovali do klubu, rozhodovali se, jestli podrží hokej, nebo fotbal. „Na něm jsme možná mohli vydělat, pokud bychom vychovali dobré hráče a případně postoupili do Ligy mistrů,“ usmál se Ján Moder.
Co rozhodlo pro hokej?
Je to národní sport, skoro číslo jedna. A během sezony doma odehrajete nejméně dvacet šest zápasů a v play off další. Lidi tak zabavíte více, protože fotbalisté v základní části ligy doma odehrají patnáct utkání. Ale fotbal v Třinci také podporujeme.
Jaké byly vaše začátky ve vedení Třince?
Jako většina klubů jsme se potýkali s tím, aby zaměstnanci a hráči dostávali včas výplaty. Naše největší snaha byla postavit klub na profesionální úroveň a mám dojem, že se nám to s panem Czudkem (viceprezident klubu) povedlo. K tomu jsme v roce 2003 na místo finančního ředitele angažovali Marka Chmiela a ten veškerou ekonomiku dal do pořádku. Už se nestává, aby hráči dostávali výplaty se zpožděním. A právě dochvilnost dělá organizaci dobrou. Nejde jen o výšku odměn, ale o stabilitu.
O Třinci se zpočátku hovořilo jako o velkoklubu, který kvalitní hráče kupuje. Těší vás, že už máte vlastní odchovance, kteří nastupují v extralize?
Od začátku jsme kladli velký důraz na výchovu mládeže. Je to však běh na velmi dlouhou trať, ale máme už výsledky (mimo jiné dva tituly v extralize juniorů). A vyhlásili jsme ocelářskou cestu, tedy že do extraligového celku mužů budeme zapojovat mladé hokejisty. Sice nám někteří odcházejí do zámoří, ale to jen ukazuje, že umíme vychovat hráče, o které je v cizině zájem. V tom chceme pokračovat. Snažíme se zvyšovat i kvalitu trenérů mládeže.
Jak moc vám při přechodu juniorů mezi muže pomáhá partnerský klub ve Frýdku-Místku?
To je důležitý článek. Chceme, aby z mladíků vyrostli komplexní hokejisté, a tak se jim snažíme pomáhat i tím, že mohou nejprve zkusit první ligu. Na tom, že jsme se dohodli na spolupráci s Frýdkem-Místkem, má velkou zásluhu Honza Peterek (sportovní ředitel). Po několika pokusech v jiných městech nám to funguje. Není tam řevnivost, když potřebujeme, aby se ve frýdecko-místeckém celku rozehráli extraligoví hráči.
Třinec hostí Utkání legendMimo jiné i finálovým soubojem extraligy z roku 1998 si hokejoví Oceláři Třinec připomenou 90 let od hokejových začátků ve městě. Utkání legend mezi tehdejšími týmy Železárny Třinec a Petra Vsetín, který zvítězil 3:0 na zápasy, se uskuteční ve Werk Aréně v pátek od 17.00. Proti sobě se postaví mnozí z bývalých hráčů obou klubů, které byly v tomto složení: Vsetín: Čechmánek, Pešat – Stavjaňa, Jaškin, Veber, Srdínko, Zubíček, Tesařík, Divíšek, Šafařík, Táborský – Dopita, Galkin, Sršeň, Beránek, Bělohlav, Kapusta, Kratěna, Vlach, Broš, Stantien, Padělek, Hruška, Demel, Tomajko. Trenér Tabara. Třinec: Biegl, Lakosil – Sekeráš, Kuntoš, Pavelec, Kántor, Číhal, Jančařík, Gřegořek, Tichý, Drábek Štefanka – Kaděra, Daňo, Král, Ujčík, Zima, Peterek, Lubina, Chlubna, Folta, Zadina, Sedlák, Kontšek, Györi, Michalovič. Trenéři Hadamczik a Mach. |
Dá se říct, že s přesunem do nové Werk Arény začala také nová éra třineckého hokeje?
V hale jsme pět let a za tu dobu jsme byli třikrát ve finále a získali jeden titul. K tomu junioři přidali dvě výhry v extralize a jedno stříbro. To jsou věci, na které můžeme být právem pyšní. Ale chceme, aby se co nejvíce bavili lidé. A i tam vidím posun. Když jsme začínali ve staré Werk Aréně Na Lesní, většinu času diváci pískali a nepovzbuzovali. My jsme se snažili fandy vychovat, aby byli hrdí na klub, nosili dresy, a i to se daří. Těší mě, když je Werk Aréna plná rodin s malými dětmi. Tak nám vyrůstá nové pokolení fanoušků.
Zvýšil se výrazně rozpočet klubu za ty roky, co v něm jste?
Na devadesáté roky minulého století se vzpomíná jako na divoké. Tehdy jsme někdy měli rozpočet i vyšší než dneska. Někdy jsme ulítávali, a to i na začátku tisíciletí.
Prozradíte, jak vysoký rozpočet máte?
To je těžké určit. Museli bychom od sebe oddělit několik subjektů, protože jako klub jsme majitelé Werk Arény, kterou jsme postavili sami z peněz Moravia Steel. S arénou jsou spojené vysoké náklady na její provoz a i to je součást rozpočtu stejně jako malá aréna. K tomu slušné peníze dáváme i na mládež a děti. Pokud jde o poplatky, patříme mezi nejlevnější kluby v Česku. Zvláštní rozpočet stanovujeme na semifinále a finále, ale na to se snažíme získat i další sponzory. S některými jsme dohodnuti, že v případě postupu do finále svůj příspěvek navýší.
Pod vaším vedením klub získal dva tituly. Jste s tím spokojený?
Když připočítám i ty juniorské, tak jsou čtyři... Extraliga je velmi vyrovnaná a je v ní nejméně šest celků, které mohou aspirovat na titul. Záleží i na tom, jak se ke komu přikloní štěstí. My jsme ho neměli ve finále s Litvínovem v roce 2015, ale zase se k nám přiklonilo minulou sezonu v semifinále s Plzní.
Ján Moder, prezident hokejových Ocelářů Třinec
Takže odpovídají dva tituly úsilí a penězům, které do klubu dáváte?
Naplňuje mě hrdostí a úctou, jak dobře tady vše připravujeme a organizujeme. A jsem moc rád, že máme Vencu Varaďu (trenér). Je to vítězný typ a těm se daří i s materiálem, který není úplně dobrý, čímž ale nechci říct, že nemáme výborné mužstvo. Naproti tomu nevítězné typy trenérů nic nevytěží ani z těch nejlepších hokejistů. S Vencou jsme seděli a dohodli se, že tady zůstane co nejdéle. Jsem zastánce stability u vedoucích pracovníků všude, kde působím. Tedy i v byznysovém světě.
Jak vidíte šance na obhajobu titulu v tomto ročníku extraligy?
Sportuji proto, že chci vyhrát, a to i ve svém věku. Když chodíme hrávat košíkovou, nechám na hřišti krev. Abych uspěl, jsem ochotný roztrhnout si nohu. Ale pokud jde o náš hokejový tým, tak prvořadé je bavit diváky a to, aby ze hry měli radost i samotní hráči.
