Jenže v průběhu druhé třetiny dostal Hynek Zohorna pukem do malíčku na ruce, odstoupil a trenéři museli improvizovat. Poslali pro Honejska, který byl zrovna v šatně. „Na televizi jsem tam sledoval zápas. Vtom mi bylo řečeno, ať se obléknu a jdu,“ popisuje třiadvacetiletý křídelník nevšední chvíle. „Vždycky je lepší absolvovat předzápasovou přípravu, ale nedalo se nic dělat. Musel jsem to zvládnout,“ praví.
Prostějovský odchovanec na sebe rychle naházel výstroj a za pár okamžiků se už proháněl na bruslích v útoku s Leošem Čermákem a Janem Káňou. „Neměl jsem tři tréninky, takže jsem byl unavený, ale pak jsem to rozjezdil,“ usmívá se. „I takové zápasy jsou. A já jsem rád za každý, který za Kometu odehraji.“
Trenér Alois Hadamczik byl se hrou svého svěřence spokojen. Mile ho překvapilo, jak rychle se Honejsek do zápasového tempa dostal. „Na to, že do utkání šel v podstatě z tribuny, nebyl připraven a byl předtím hodinu a půl v posilovně, nehrál špatně,“ poznamenal na jeho adresu po zápase, který Kometa vyhrála 4:2.
Mistr extraligy se Zlínem z roku 2014 tak svůj návrat neplánovaně urychlil. Nebýt Zohornova malíčku, který se ukázal být zlomený, nastoupil by zřejmě až příští týden v úterý v další přípravě proti Vítkovicím. „Ale myslím, že to už bude dobré. Začínám se znovu cítit výborně,“ hlásí talentovaný forvard, jenž chce být v nové sezoně platnějším hráčem než loni.
„To rozhodně. Absolvoval jsem daleko víc tréninků než před rokem touhle dobou. Snažím se v nich dělat stejné věci jako v době své největší formy,“ vzpomíná na sezonu 2012/13, v níž sehrál dvě utkání za národní mužstvo.
Jenže zatímco Honejskovo jméno mohli trenéři ze seznamu marodů škrtnout, další na něm zůstávají. Zranění trápí Petra Tona, Radima Zohornu a od čtvrtka i jeho bratra Hynka. „Tři hráči mimo, to už je moc,“ posteskl si Hadamczik. „Ale vypadá to, že Ton by mohl ruku vyléčit dřív. Už byl s námi v posilovně,“ doplnil.
