„Dělám to takhle vždycky, pak se mi líp hraje.“ Je to možná jeho recept na góly. Loni se stal s jedenatřiceti brankami nejlepším střelcem extraligy.
V sezoně, v níž vystřídal tři kluby a uvažoval o konci kariéry. Velký talent málem zadusila jeho špatná pověst. „Chtěl jsem se vším praštit,“ vzpomíná Hruška. V listopadu ho vyhodili z Litvínova poté, co se v kabině ztratilo několik tisíc korun. Hruškovi vzali otisky prstů a pak ho vyměnili do Havířova.
„Cítil jsem to jako křivdu. Ke všemu jsem se vždycky přiznal. Ale tady jsem měl čisté svědomí.“ Málokdo mu věřil. Před lety si „vypůjčil“ výstroj ve Vsetíně, už nadělal spoustu dluhů, flámoval do rána, hrál na automatech...
| Co řekli o Hruškovi * „Byly chvíle, kdy jsem mu chtěl namlátit. Honil jsem ho ve tři ráno po barech. Nasekal dluhy, dodnes je splácíme. Ale snad se už změnil. Řekl jsem mu: Když nebudeš hokeji dávat všechno, budeš se živit rukama.“ Jaroslav Paulus, jeho hokejový opatrovník * „Když ho Litvínov vyměnil, řekl jsem mu: Jsi pro mě čistý list papíru. On ho popsal jenom pozitivně. Pomohl nám zachránit ligu.“ František Výborný, tehdy trenér Havířova * „Nebojíme se. My si ho tady pohlídáme.“ Ladislav Blažek, obchodní manažer Slavie |
V Havířově mu dal šanci trenér František Výborný. „Věřil mi, to mi pomohlo.“ V závěru sezony si zkusil angažmá ve Švýcarsku, zahrál si i v reprezentaci. Co ho přivedlo do Slavie, kde podepsal dvouletou smlouvu? „Přesvědčil mě trenér Růžička, navíc má Slavia kvalitní tým. Je z něj blíž do reprezentace i do Evropy,“ tvrdí Hruška.
Přišel za dva útočníky. Klub spoléhá, že mu střelecká chuť vydrží. „Pod tlakem hraju líp. Góly jsem dával už od žáčků.“ Odchod do Prahy mu schvaluje i Jaroslav Paulus. Poté, co Hruškovi zemřel otec, stal se jeho hokejovým opatrovníkem. Pomáhal mu urovnávat dluhy i průšvihy. Jak se mu hráč odvděčí? „Penězi ne, Jarda je nejbohatší člověk v Sokolově,“ říká Hruška.
„Mám jeden sen: vidět ho hrát v NHL,“ vypráví Paulus. Jeho výchovná ruka do Prahy těžko dosáhne. „Snad už dospěl,“ věří. „Změnil jsem se,“ tvrdí Hruška. Možná má pravdu - loni byl vyhlášen nejslušnějším hráčem. „Na ledě konflikty nevyhledávám, neoplácím.“ A co v osobním životě? „Na hrací automaty už nemyslím. Když jdu kolem, vždycky si vzpomenu, jak jsem byl hloupý.“
Volný čas už umí vyplnit jinak. „Trávím ho s přítelkyní. Brzy by se měla za mnou přestěhovat. Kvůli mně opustí v Sokolově dobré zaměstnání,“ říká Hruška.
