"V posledních sezonách jsem se snažil o přímočarý hokej, dobře bruslit, často střílet, být aktivní, mít hodně pokusů. Dvakrát jsem překročil hranici dvaceti branek, tak to snad k něčemu bylo," řekla posila pro hokej-litvinov.cz.
Nestraší ho, že se na Hlinkově stadionu v minulé sezoně příliš neprosadil jeho krajan Martin Hujsa. "Slyším od lidí, že je rozdíl mezi českou a slovenskou extraligou, ale je to individuální, jak to kdo vnímá a hlavně jak se s tím vyrovná. Chci si to osahat sám. Věřím, že to zvládnu," nebojí se.
Urostlý útočník měří 191 centimetrů a ve 28 letech už toho má dost za sebou. Po maturitě válel v Quebecké juniorské lize, měsíc byl na kempu s Los Angeles, týmem NHL. Stopku mu vystavilo zranění ramena. Brzy nato si pochroumal koleno a půl roku stál.
"Začínal jsem pak prakticky znovu a vrátil se do Prešova, do 1. ligy. Pak se kariéra znovu nastartovala, přišel Trenčín, Žilina, Zvolen i reprezentační zkušenost." Na pět startů v národním trikotu by rád navázal. "Mám je z předminulého roku. Loni jsem se do výběru pana Vůjtka nedostal, ale neberu to tragicky ani za uzavřenou kapitolu," nevzdává se.
Rodák z Prešova jinou než litvínovskou variantu neřešil. "Tady jsme se bavili hned o konkrétních věcech, to se mi líbilo. Po měsíci a půl bylo hotovo a podepsáno," přiblížil. "Od malička hokej sleduju, takže jsem o Litvínovu dobře věděl. Je to hokejové město, už název stadionu mluví za všechno."