Někteří se v noci převalovali, štvalo je čtvrtfinálové vyřazení 1:4 na zápasy s vítězem základní části. „Ale já usnul dobře,“ povídá Jan Tomajko, šéf klubu a asistent trenéra Zdeňka Venery. K velkému zklamání neměl po celkovém osmém místě důvod. Co by za to třeba bohatýrská Sparta dala...
Komentář Jana Dočkala |
Z podceňované Olomouce vyždímali Venera a spol. maximum.
Skromná Mora vyřadila v předkole play off Zlín a odehrála čtyři vyrovnaná utkání s vítězem základní části, jen v tom posledním už byl znát úbytek fyzických a možná i psychických sil. A samozřejmě větší ofenzivní kvalita soupeře.
Dozadu mančaft fungoval, brankář Konrád znovu zářil, ale to stačit nemohlo. Síla vpředu chyběla. „Máme pověst defenzivního týmu, přestože jsme stříleli hodně. Ty střely prostě nejsou efektivní. Nedáme z toho góly, což nás brzdí,“ mrzí Veneru.
A trpce zavtipkuje: „Co Braňovi Konrádovi vyčítat? Možná to, že sám ještě nedokázal nastřílet nějaké góly. Držel nás celou sezonu i celou čtvrtfinálovou sérii. Ale gólmanovi se chytá ještě lépe, když tým dokáže proměňovat šance. V tom jsme zaostávali.“
Zato oslabení hráli Olomoučtí obětavci parádně. „Co se týká statistik, tak jsme také měli nejméně přesilovek. Kluci to v celé sezoně odmakali a do zápasů dávali všechno,“ váží si Venera přístupu týmu.
Kohoutí strop
Férové čtvrtfinále stejně jako před dvěma lety (i tehdy prohráli 1:4 s Plzní) bylo však kohoutím stropem.
Nebo snad ne?
„Já to jako maximum nevidím, i když jsme Plzeň trápili a hráči do toho dali všechno, mohla série být delší,“ přemítá Tomajko.
Smutek olomouckých hokejistů po čtvrtfinálovém vyřazení od Plzně.
„Skákat do stropu z toho nebudu. Na nejlepší čtyřku ale prostě zatím nemáme,“ říká Venera bez příkras. „Vyřazení od mužstva, jako je Plzeň, se dá skousnout. Samozřejmě jsme chtěli jít dál. Musela by se ale sejít spousta věcí a to se nesešlo. Zatím to na nejlepší čtyřku prostě není a Plzeň byla lepší. Předčila nás hlavně v útočné fázi. Má hráče, kteří umí dát gól. My jsme v efektivitě zaostávali. Co se týká nasazení, nemůžeme týmu nic vytknout. Plzeň byla lepší.“
Tomajko zdůrazní, že s prací šedesátiletého Venery je nadmíru spokojený, ač není jisté, zda přidá na Hané i čtvrtou sezonu. „V tuhle chvíli to nemůžu komentovat. Příští týden by mohlo být jasněji,“ omlouvá se jednatel Mory.
Příští týden by měl mít Venera tiskovou konferenci. Mluví se o návratu do Zlína, kam to má z domu ve Fryštáku kousíček. Bezprostředně po utkání v Plzni jen zopakoval: „Zatím nevím, co bude dál.“
A podobné je to i se skladbou soudržného výběru na příští ročník. I když už jsou některé dohody uzavřeny, oficiálně ještě nikoli.
Já a betonář? Tomu se jen usmívám, netrápí se Venera svou pověstí |
Hráči jako Knotek, Eberle, Jaroměřský, Herman rostou každou sezonou. Mladý Jakub Galvas dokonce dostal pozvánku na reprezentační kemp před mistrovstvím světa. „Musím pochválit Honzu Knotka. Parádně chytal celou sezonu Braňo. Hodně byl po svém příchodu cítit Zbyněk Irgl v ofenzivě,“ jmenoval Venera opory. „Nerad bych ovšem hráče jednotlivě vyzdvihoval. Tohle mužstvo to má založené na kolektivním výkonu. Je to dobrá parta.“
Avšak už nejen to. „Pořád nám říkáte, že nemáme hvězdy, ale ze spousty kluků se za ty sezony stali kvalitní extraligoví hráči,“ oponoval zadák Jaroměřský novinářům. Patří mezi ty, kterým po sezoně končí kontrakt. Zůstane veterán Irgl, který na Hané hostoval z Třince výměnou za Romana Vlacha a ve čtvrtfinále vstřelil čtyři góly?
Tomajko si trejd chválí a oceňuje už jen jeho přístup k tréninku, jenž je dobrým vzorem pro mladé.
Konráda udržet, obranu omladit
Jakým směrem se Mora vydá, není zřejmé. Ale bude chtít o něco navýšit rozpočet, být zase o kousek lepší. Podle informací MF DNES by měla zůstat hlavní hvězda - brankář Branislav Konrád. Také jemu vypršela tříletá smlouva. Pokud se klub se slovenským olympionikem, který v Koreji vychytal i ruské hvězdy Kovalčuka s Dacjukem, dohodne, bude to pro fanoušky kohoutů tuze radostná zpráva. A překvapivá.
Ač měla Olomouc potíže hlavně v ofenzivě, často střílí slepými, stojí před důležitým rozhodnutím, zda říznout do stárnoucí defenzivy. Kapitán Martin Vyrůbalík, dříč Lukáš Galvas, pravák Tomáš Houdek. Všichni jsou v kategorii 36 plus.
Více prostoru by měl dostat Robin Staněk. V základní části nastupoval zřídka, ale play off odehrál jako z partesu. Důrazný, dobře bruslící bek se Moře hodí, vzadu potřebuje zrychlit. Sázet stromy Staněk umí pěkně, blýskl se i krásným pasem na Irgla ve třetím čtvrtfinále. V 29 letech není nač čekat - zabudovat a naložit zodpovědnost.
Hokejisté Olomouce v sérii proti Plzni.
Olomouc stojí na rozcestí, přestože se po postupu do extraligy před čtyřmi lety vydala správnou cestou. Generální manažer Erik Fürst má vysoce vyvinutý čich na hráče, tým skládá s citem. Jenže finance jsou limitující a čtvrtfinálový strop se bude bourat těžko. „Můžeme být ale celkově spokojeni. Olomouc patří k těm skromnějším mužstvům. Na nejvyšší příčky by každý rád pomýšlel, ale tam je trochu delší cesta,“ podotýká Venera.
„Olomouc je v extralize čtvrtou sezonu. Základním úkolem bylo vyhnout se baráži a klub stabilizovat v extralize. A to se za ty sezony povedlo, když se po té první baráži už pak nehrála ani jednou. Dvakrát jsme byli v play off a jednou hráli play out.“
Posune Venera kohouty ještě dál, nebo už z nich opravdu vyždímal maximum? Přikláním se k variantě první. Nezdá se, že by tým, jemuž šije taktiku na míru, potřeboval „tradiční“ impulz. „Olomoucký hokej před sebou má ještě dlouhou cestu, aby postoupil do špičky a byl na tom jako Plzeň, Kometa, Třinec či Hradec. Jestli u toho budu i já a jaké jsou plány před novou sezonou, zatím nebudu komentovat.“
