Právě on byl ve čtvrtečním druhém čtvrtfinále obětí srážky se zlínským forvardem Zdeňkem Okálem, která vzbudila kontroverze. „Tu situaci si pamatuju, ale nevím, jak ní došlo. Byl jsem z té rány chvilku zmatený, ale nestalo se mi nic vážného,“ přibližuje Hruška.
Poté, co ve středním pásmu hlavou narazil do Okálova ramene, zůstal chvíli nehybně ležet na ledě, zatímco hostující útočník jej musel s trestem do konce utkání opustit. Tento verdikt Zlínské hodně namíchl.
„Podle mě to nebylo ani na dvě minuty. Jenom se srazili dva hráči. Nevím, co rozhodčí vymýšleli,“ divil se Okál, při jehož vyloučení hosté inkasovali rozhodující gól. „Padesát minut, co jsme odmakali, šlo... Nechci říct kam, jinak bych byl sprostý.“
Z Okálova pohledu šlo o nezaviněný moment, kdy dva hráči v jednu chvíli nevědomky zamířili proti sobě.
„Lekl jsem se ho, a abych se nezranil, tak jsem se zatnul a srazili jsme se. Máte sotva sekundu na zareagování a zareagoval jsem tak, že jsem se zpevnil. Klidně jsem mohl dopadnout jako on,“ líčí Okál. „Ještě jsem na ledě zařval bacha, ale bylo pozdě, nevšiml si mě. Nepřišlo mi to jako nic hrozného, na druhé střídání už byl na ledě.“
Hruškův návrat do zápasu však trval jen chvíli. „Byl jsem oteklej, měl jsem nějaké tampony v nosu, nedýchalo se mi moc dobře. Když jsme dali dva góly, říkal jsem si, že nemá cenu to hrotit a šel jsem se radši vysvlíct,“ vysvětluje Hruška.
S Okálovým výkladem nicméně souhlasí. „Co jsem viděl na videu, byla to spíš nešťastná náhoda než úmysl. Akorát je blbý, že on si toho všiml a stihl se zpevnit, zatímco já jsem ho vůbec neviděl a narazil jsem jako do zdi. Ale pokud je to tak, jak říká, tak je v tom bohužel nevinně.“
V tom případě byl Okálův trest příliš přísný. „Abych byl upřímný, tak mi to jako faul nepřišlo,“ říká Hruška férově. „Ale někdo mi zase říkal, že to faul byl. V takových situacích záleží na posouzení rozhodčích.“
Rozhodčí Jan Hribik už si každopádně v sérii nezapíská, Zlín se jej rozhodl vetovat. „Nemá na to pískat extraligu,“ prohlásil trenér Rostislav Vlach.