Slavný žlutočerný klub skončil v posledních třech letech dvakrát v baráži, to není dobrá bilance. Hlavně uplynulá sezona byla hodně varovná. Proto přichází Razým, jenž sice nemá punc špičkového kouče, ovšem zdobí ho výsledky.
Ač to mnozí zlehčovali, tak právě on stál za plzeňským titulem v roce 2013 a pak dělal zázraky v chudé Slavii. Sám nerad slyší chválu, nechce brát zásluhy pouze na sebe. Je to dobrák a týmový hráč, za kterým hráči jdou a který má jasnou vizi.
„Bez ní nemůže trenér existovat, na druhou stranu musí také respektovat, jakou má mužstvo tvář a hráče,“ říká Razým, jenž miluje agresivní a ofenzivní styl. Jeho motto je hokej v pohybu. Nebojí se riskovat. Ve většině případů dává přednost útočnému pojetí před nezáživnou defenzivní nudou.
Extraligový seriálUž 14. září startuje nový ročník hokejové extraligy. Redakce iDNES.cz před jejím startem přináší každý všední den jeden příběh, téma nebo rozhovor vztahující se ke každému týmu. |
To je předpoklad, proč by ho fanoušci v Litvínově měli mít rádi. Zvlášť po poslední sezoně, v níž dával extrémně málo gólů. „Produktivitu bychom chtěli rapidně zlepšit, rádi bychom se prezentovali moderním stylem,“ vykládá.
Z Razýma sálá pozitivní energie, je to sympatický a přátelský chlapík, až by se mohlo zdát, že nebude umět přitvrdit. Ale to je omyl.
„Vím, že se o mně povídalo, že jsem klidný, mírný a že se neprojevuju. Ale já si myslím, že jsem pravý opak. Nekřičím do novin a nedávám najevo emoce na střídačce, ale když se zeptáte hráčů, tak vám řeknou, že jsem dost tvrdý a ukřičený. Prostě neumím prohrávat. A když vidím, že se na to někdo vykašlal, tak mě to štve.“
O psychologii a přístupu k hráčům se toho hodně naučil od Mariana Jelínka, s nímž pracoval tři roky v Plzni. Hodně odkoukal i od Martina Straky, kterého vedl a s nímž má výborný vztah. Své si zažil i jako hráč pod Ivanem Hlinkou - v Litvínově. Teď stojí na jeho místě.
„Od něj jsem si vzal bezprostřednost, s jakou uměl s hráči jednat. Hokeji rozuměl, nedělal z něj vědu. Byl přímý a rovný, skoro jako náš táta. Když se nedařilo, vynadal. Byl to pravý srdcař. Je jedním z klenotů českého hokeje,“ říká Razým.
Jeho výhodou je, že přichází v době, kdy může jedině získat. Do extraligy se vrací po delší pauze a je motivovaný uspět. I pro to, že v mužstvu cítí potenciál. Kuráž mu dodává návrat útočníka Jakuba Petružálka, jenž byl jedním z klíčových borců v cestě za historickým titulem před čtyřmi lety.
„Jsem rád i za brankáře Januse nebo že jsme udrželi Hübla, Lukeše, Hunkese a další kluky. Věřím, že tu vytvoříme dobré prostředí, abychom z nich vymáčkli maximum. Litvínov si to zaslouží, protože je to hokejové město.“
