První rok baráž, pak postup do extraligy, loni čtvrtfinále a letos semifinále. Boleslav jde pořád nahoru, je to kouzlo ve vás trenérech?
Trenéři tomu něco dají, ale musí vybírat vhodné typy hráčů. Vždycky se hráč nepovede, ale snažili jsme se, aby charakterově seděli do týmu. Šli jsme postupně. Nejdřív abychom se dostali do extraligy, to nám trvalo dva roky. Potom to musíte posunout kousek výš, což se nám loni v lednu podařilo extrémně - takový úspěch jsme ani nečekali. Pak jsme vyřadili Plzeň, to byl velký úspěch. Letos jsme se celou sezonu pohybovali do šestého místa a zasloužili jsme si to. Nejdůležitější je udržet hráče v napětí, aby chtěli neustále vyhrávat. To se v Liberci podařilo exkluzivně, z jejich hráčů číší hlad, jsou soudržní. Je to úžasný.
Kdybyste měl dát druhému finalistovi vzkaz, v čem je Liberec silný, co byste řekl?
Také jsme tuhle otázku řešili, snažili jsme se soupeře překvapit aktivitou, ale liberečtí hráči jsou tak zkušení a silní a po skvělé sezoně si tak věří, že jsme je nedostali do slabší chvilky. Je to komplexní tým. Velice dobře zvládali situace, kdy byl třeba nerozhodný stav. Nepropadali panice ani doma. Sparta i Plzeň je můžou potrápit, ale Liberec je hodně silný a letos by si titul zasloužil.
Jak to zařídit, aby se semifinále opakovalo?
Musíme začít s ohromnou pokorou a od prvního tréninku to hráčů rvát. Musí se chtít zlepšovat. Liberec tohle jasně dokázal. Mají vynikající hráče, povedly se jim nákupy: ať to je Vampola, Ševc nebo Řepík, všichni jsou klíčoví. Na ně nabalili další kluky, kteří předtím hráli o sestup. To je určitě skvělá práce trenérů a celého týmu, že hráče přesvědčili, že to někam vede. Skutečně hrajou parádně. Přestože jsme prohráli 0:4, tak jsme Liberci byli zdatným soupeřem, trošku jsme je prověřili a připravili na finále. Tvrdá práce a touha zlepšovat se, to je nejdůležitější. Když se někomu nebude chtít, tak bohužel.
Máte pořád chuť hráče přesvědčovat, nebo končíte, jak jste během sezony naznačoval?
Mám ještě smlouvu, takže si ten rok dám. S Marianem jsme spolu dlouho a myslím, že jsme se ještě neokoukali. Chtěli bychom mužstvo zase o kousek posunout. Ale že bychom si říkali, že příští rok bude finále, to v žádném případě. Prdelku na zem.
Co vás nakonec přesvědčilo, že budete pokračovat?
V sezoně toho má člověk plný brejle. V play-off jsou utkání sice vyhrocená, ale víte, že nehrozí sestup. Takže i když jste napjatý a prožíváte to, tak vnitřně to není tak hektický, že byste z toho dostal kolaps. Já jsem si ty zápasy užíval. I s Hradcem to byly parádní hokeje. Liberec byl o krůček výš, z toho mužstva to číší. Od Lašáka počínaje až po posledního. Hrajou na tři pětky celou sezonu, ta čtvrtá se tam dostane sporadicky. Velice dobře poskládali kádr a je to námět pro ostatní.
Jaká by to bylo se synem Davidem, který v semifinále chyběl?
Nemůžu říkat, že bychom postoupili, to asi ne. Ale pomohl by nám v přesilovkách a v momentech, kdy je to hektické. Chyběl nám hráč, kterého neodstavíte od kotouče, který udrží svůj tým v útočném pásmu a není vyblázněný. Pomohl by i v kabině.
Nenalomí Davida semifinále?
Myslím, že ne. Už je rozhodnutý. Na ledě je konec.
Budete si to s ním chtít užít v týmu v nové roli, pokud se stane sportovním manažerem?
To je jeden z důvodů, proč pokračuju. Je to pro něj výzva na jiném poli.
Bude těžké udržet současný kádr?
Nějací hráči prošli reprezentací a ukázali se na mezinárodním poli. Nějaké signály máme, ale zatím to nechci ventilovat přes média, protože všechno není dotažené. Máme hráče, kteří by měli přijít, tak uvidíme, jak všechno dopadne.
Vypnete teď od hokeje, nebo si vychutnáte finále v televizi?
Ne, koukat se nebudu. Možná občas, ale abych seděl u televize a díval se, to ne. Jakmile to tady zabalíme, tak odjíždím a vypínám.
