Srdcař Vlasák: Nechci být podepsaný pod tím, že Slavia sestoupí

Když se v létě vrátil do své milované Slavie, ani ve snu ho nenapadlo, že je před ním nejhorší sezona v kariéře. Hokejový veterán Tomáš Vlasák, který 1. února oslaví čtyřicítku a v květnu s velkou pravděpodobností ukončí kariéru, prožívá na stará kolena noční můru. "Nechci být u toho, že Slavia sestoupí," přiznává v obsáhlém rozhovoru pro iDNES.cz.

Tomáš Vlasák situaci ve Slavii prožívá hodně silně i kvůli tomu, že je odmala její velký fanoušek. | foto: Profimedia.cz

Slavia dva měsíce nevyhrála, zažil jste někdy něco podobného?
Zažívám to poprvé a nejsem rád. Je to další zkušenost. Ale musíme se soustředit na to, abychom do konce základní části uhráli co nejvíc bodů a pokusili se ztrátu co nejvíc stáhnout. Když bude šance vyhnout se baráži, tak pro to musíme udělat všechno. Když ne, tak se na ni připravíme a musíme Slavii v lize stůj co stůj udržet.

Jste známý tím, že hodně prožíváte, když se nedaří. Je situace o těžší, že jde o Slavii?
Není to lehké. Ale pomáhá mi rodina, díky které jsem se odreagoval. Jel jsem s dcerou na tancování nebo šel ven se psem a snažil si vyčistit hlavu. Musím říct, že postupem věku, kdy mám kariéru skoro u konce, to přece jenom beru trochu jinak než dřív. Ale pořád jsem z toho hotovej.

Trápí se člověk o to víc, protože cítí, že je starý a měl by tým táhnout?
To je jasný, samozřejmě. Je nás tady pár, kteří bychom to měli táhnout. V konečném důsledku padá vina na celé mužstvo, ale zodpovědnost je nejvíc na nás. Já si ji uvědomuju, a proto mě to hrozně štve. Člověk někdy může dělat, co chce, a prostě to nejde. Když máte lauf, střelíte někoho do brusle a spadne to do brány. Pak lauf nemáte a puk vám odskočí. Ale na to se nevymlouvám, prostě je to fakt. Doufám, že jsme už z nejhoršího venku.

Růčovi to přeju

Zpráva o nominaci Martina Ručinského do reprezentace Tomáše Vlasáka nepřekvapila. "Proč ne? Má fazonu, v lize hraje velmi dobře. Přeju mu to a jen ať se mu daří i v nároďáku. Je to pro něj určitě hezký dostat se v tomhle věku do reprezentace."

Ručinský je o čtyři roky starší, kde se v něm bere taková energie? Možná je to hloupost, ale nehraje roli fakt, že podobně jako Jágr nebo Nedvěd nemá rodinu a může se stoprocentně soustředit na hokej? Vlasák částečně souhlasí.

"Má to jednoduší, ale nedá se to takhle říct. I on měl nedávno pár sezon, které nebyly tak skvělé. Všechno se odvíjí od mužstva. Loni hrál Litvínov play-out, letos je nahoře. Je to o hlavách. Navíc Růča je na tom bruslařsky tak dobře jako zamlada. To samé platilo i u Martina Straky. Z toho ohromně těží."

Mluvilo se o sporech mezi mladšími a staršími hráči. Jakou roli sehrály v krizi vztahy uvnitř kabiny?
Když je taková špatná nálada, tak každý reaguje trochu podrážděně. Ale myslím, že žádné problémy nebyly. Ve finále si každý uvědomuje, že jsme v tom společně. Tohle není tenis, který hraje člověk sám. Tady je dvacet lidí. Žádné velké problémy nebyly, spíš jsme se semkli a čekali, kdy přijde vítězství. I když přišlo pozdě, tak zaplaťpánbůh za to.

Řeči, že by do toho mladí nedávali tolik, byly hloupost?
Myslím, že to bylo trochu nafouklý. Problémy menšího rázu, kdy třeba starší kluci museli ty mladší usměrnit, byly, jsou a budou. Žádnou velkou tragédii bych z toho nedělal.

A jak týmu uškodila atmosféra kolem trenéra Lubiny?
Jako hráč to na ledě nevnímám, tam se soustředím na hru. Ale na celkovou atmosféru to vliv mělo. Lidi byli rozpolcení, někdo kvůli tomu nechodil na hokej. Každopádně si nemyslím, že jsme dole kvůli fanouškům. Do doby, kdy jsme hráli kolem sedmého osmého místa, to bylo relativně v klidu a nevraživost lidí jsme moc neřešili. Pak přišly porážky, celé se to stupňovalo. Vliv to určitě mělo, ale nikdo nemůže říct proti trenérům jediné křivé slovo.

Spolupráce s Lubinou byla bezproblémová?
Samozřejmě.

Co se změnilo s Dušanem Gregorem?
Každý trenér má svou filozofii a chce ji mužstvu vštípit. On hokejem žije 24 hodin denně. Nemůžeme říct nějaké špatné slovo na Láďu Lubinu a to samé platí i u Dušana Gregora. Každý se snaží se současnou situací poprat a něco s ní udělat. Trenéři z toho mají těžkou hlavu a snaží se nás naburcovat, pracovat s náma. Poslední dvě vítězství jsou takovou malou odměnou.

Olomouc jste porazili 5:1, v Liberci vyhráli 3:1. Už se to obrací?
Ještě bych počkal. Vyhráli jsme sice dvakrát za sebou, ale situace je pořád stejná. Potřebujeme bodovat dál. Každopádně nálada v kabině je hned lepší. Pomohlo nám také, že na Olomouc přišlo hodně lidí, to se hned hraje jinak. Fanoušci nás k vítězství dotlačili.

Dnes už se usmíváte, ale přiznejte: jak vám bylo během těch dvou měsíců?
Hrozný, hrozný... To je taková bezmoc. Každý, kdo sport někdy dělal, si to dokáže představit. Ve dnech volna se snažíte vypnout a před novým zápasem si říkáte: Dneska už to musí přijít. Pak bác - a zase nic. Není to jednoduché. Teď je to lepší, na druhou stranu se ale nic nevyřešilo. Situace je pořád stejná.

Nebyly chvíle, kdy jste si řekl: Že já blbec sem chodil?
Ačkoliv mě trápí a štve, když se nedaří, tak nemám ve zvyku od něčeho utíkat. Chci to tady dokončit, chci tady udržet extraligu. To je hlavní cíl. Musíme se s tím všichni poprat.

Jaké jsou podle vás hlavní příčiny takové krize?
Projevilo se v ní, že odešlo sedm kluků, kteří tu hráli pravidelně. Zas tolik posil nepřišlo, kádr se nedoplnil.

A jak moc Slavii chybí Vladimír Růžička?
Výsledky měl, byl tady dlouho, ale já si myslím, že k tomu přispěl spíš celkový stav. Už loni byla ve Slavii finanční nejistota, nevědělo se, kdo ji bude vlastnit, co se bude dít. To vyústilo v odchody hráčů. To byla hlavní příčina toho, kde jsme.

Co říkáte na to, že v baráži můžete narazit na Chomutov, kde Růžička působí?
Musíme se na to připravit, protože ta varianta je reálná. Nebudeme si nic namlouvat. Ale v baráži se začíná od nuly, každý má stejnou startovní pozici. Na druhou stranu víme, že je rozdíl celou sezonu vyhrávat, nebo celou sezonu být na dně. Oni do toho půjdou sebevědomě. Když budeme hrát baráž, tak se na to připravíme. Musíme si všichni uvědomit, že Slavia musí v extralize zůstat.

Sportovní manažer?

Tomáš Vlasák už pomalu přemýšlí, co bude dělat příští sezonu. Hráčem s největší pravděpodobností nebude, ale moc rád by zůstal u hokeje. "Klidně jako trenér dětí. Občas chodím po sezoně vypomáhat s malýma klukama, to mě hrozně baví," vypráví zaníceně.

Jenže Vlasák by mohl začít na vyšší pozici. Už Martin Straka v Plzni mu nabízel pozici sportovního manažera a k zájemcům se přidala i Slavia, která má v téhle oblasti rezervy.

"Jednou jsme s panem Pittrem (majitelem Slavie) seděli a tuhle možnost probírali. Ale v kontaktu jsem i se Stráčou. Tak uvidíme, kam mě to potom zavede," vypráví Vlasák. "Dělám hokej celý život, tak si troufnu říct, že mu snad trochu rozumím. Určitě by mě to bavilo."

Berete tuhle sezonu jako svou poslední?
Nerad říkám věci definitivně, ale na 95 procent - i když se vždycky může něco stát - to vidím jako poslední sezonu.

O to větší máte motivaci, abyste nebyl podepsaný pod sestupem?
Přesně tak. Bavil jsem se o tom i s Pavlem Paterou, který to zažil na Kladně. Není to nic příjemného, právě proto bych chtěl, aby se mi to se Slavií nestalo.

Proč chcete končit? Cítíte, že to už není ono?
Za poslední roky jsem měl hodně zranění a nejhorší je se do toho potom dostávat. Letos jsem měl zase operaci, kdy jsem byl měsíc mimo. Momentálně se začínám cítit docela dobře, ale... Nechávám si zadní vrátka, ale cítím, že už je pomalu čas nechat tělo odpočinout.

Zmínil jste zranění, které vám přivodil Ryan Hollweg. Ovlivnilo celou vaši sezonu?
No, samozřejmě. Do té doby to, myslím, z mé strany bylo docela dobrý. Potom přišlo tohle, měl jsem operaci, rehabilitaci... Pak jsme do toho zabředli všichni. Jak se trápilo mužstvo, tak se trápili všichni. I já.

Víte, že se play-out i baráž budou nejspíš hrát v Edenu? Je to lepší?
Pakliže by přišla baráž, tak by to bylo určitě lepší. Přišlo by víc lidí, mohlo by být plno a atmosféra by nám mohla pomoct.

A vás by mohla přepadnout nostalgie, protože byste končil kariéru na stadionu, kde jste s hokejem začínal. Pomyslný kruh by se opravdu uzavřel.
Haha, to asi jo.