Při gólu jste střílel do odkryté branky. Bylo to snadné?
Tak to nevím vzhledem k mé dosavadní úspěšnosti... I minulý zápas jsem měl před sebou prázdnou branku a nedal jsem. Hlavně jsem si říkal, abych zase netrefil gólmana.
Měl jste čas přemýšlet?
Někdy to tam naskočí (směje se).
Hosté si po vaší trefě vzali trenérskou výzvu, zda jste nebyli v brankovišti a nebránili brankáři v pohybu. Jak vám bylo?
To jsem si říkal: Ty brďo, mně snad není přáno ten první gól dát.
Před tím jste asistoval u gólu Tomáše Marcinka. Jak jste tu situaci viděl?
Puk vyletěl nad bránu. V první chvíli jsem přemýšlel, co udělám a pokusil jsem se do něj prásknout. Kotouč skákal pod nohama, až trefil Marciho a prošel brankáři mezi betony.
Nezoufal jste si už, když jste na gól čekal tak dlouho?
Samozřejmě, že hráč, aspoň teda já, na to trochu myslí. Ale snažil jsme se chodit do brány a nějakým způsobem tam puk dotlačit. A jak jsem říkal, minule stačilo kousek ho posunout a zasunout do prázdné branky, jenže jsem trefil beton. Takže jsem rád, že mi to tam už spadlo.
Filip Zadina nedávno říkal, že máte nejpřesnější a nejtvrdší střelu.
To nevím. Asi mě chtěl pochválit ale on má taky parádní střelu. Je nás tady víc, kdo se do toho umí opřít. Ale přece jen, když jedna z televizí dělala soutěž v tvrdosti střelby, tak jsme skončil poslední (směje se).
Čím to bylo, že stejně jako minule s Hradcem Králové, tak i nyní se Spartou jste už v první minutě prohrávali?
Vždycky si říkáme, že se to nesmí stát, protože nám zápas může hned z kraje utéct. A zase jsme brzo dostali gól.
A opět jste stav otočili a vyhráli...
Nevím, jestli nás to vždy nastartuje k obratu, ale nejsme z toho nadšení. Důležité však je, že stále byl před námi ještě celý zápas.
Ukazuje se, že jste odolní psychicky?
Horší by bylo dostat gól v posledních vteřinách, to už bychom třeba neotočili.
Co rozhodlo o vaší výhře?
Parádně jsme ubránili přesilovky hostů, ve třetí třetině jsme to vzadu výborně zavřeli a podržel nás Pepa (brankář Kořenář).
V 52. minutě rozhodčí vylučovali vašeho obránce Jana Jaroměřského za podražení, ale hostující Andrej Kudrna přiznal, že spadl sám. Parádní gesto, že?
Klobouk dolů. Přesně jsem tu situaci neviděl, ale zdálo se mi, že Andrej zakopl o špičku brusle. Nechci tvrdit, jak to přesně bylo, ale bylo super, že trest odvolal.
